Rozhodnuti je vase vec..jen ty deti budou starnout...vy take. Mela jsem stejne dilema. Nikdy bych nedopustila, ani si nedovollila myslet na to, co bude s ditetem, az zemru. Ustav, minimalni pece, pokud nejste tak majetni, abyste zaplatili treba padesat let dopredu. Odcizeni ve vztahu s partnerem...a milion dalsich veci.

Já fakt nevím, jak bych se rozhodla kdyby se z amniocentézy dalo poznat, že dítě bude autistické. Doma bych si pustila videa, kde autisté (ty těžké případy) běhají ode zdi ke zdi a mlátí se do hlavy a vřískají. A tak bych se vyděsila, že bych se rozhodla pro přerušení.

Takhle jsme byli v jeho dvou letech postaveni před hotovou věc. A zjistili, že se to dá zvládnout. Horší dny střídají ty lepší. A milujeme ho bezvýhradně.

Downův syndrom asi z plodové vody poznat jde. na druhou stranu znám tři případy, kdy lékaři doporučovali přerušení těhotenství z důvodů nějaké poruchy a ve všech se narodily normální děti.

Tri pripady z kolika?

Hezky napsané

A teď napište, jak šel život dál. Jaký to je do smrti nemít dovolenou, neustále někde na úřadech o něco žebrat. Být v plném zátahu minimálně 20 let a ani potom nemáte klid, pokud syna/dceru nedáte do ústavu. Což neuděláte, protože je na vás totálně závislí i psychicky. Vidím to na dvou rodinách, které znám. Rodinami se už vlastně ani nedají nazvat. Chápu, že se matka chce dítěte dočkat, ale netuší, co jí čeká.

Také znám rodiče postiženého kluka. Nevím, co mu je, ale taky ho měli v pozdějším věku, než se doporučuje. Je odkázán na vozík. Vnímá, ale moc mu to asi nemyslí. Když ho vidím, tak je dost často veselý a tak předpokládám, že si svoje trable neuvědomuje. Ale když porovnám jeho život s životy jeho vrstevníků, tak je o moc ošizený. Být před podobným rozhodnutím, asi bych manželku ze všech sil přesvědčoval, aby názor změnila.

Blahoslovení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské už na zemi.

Pěkný blog. Ale například na autismus u dítěte vás nikdo nepřipraví. To z vyšetření plodové vody nepoznáte a pak je to blesk z čistého nebe a rodiče se s tím musí srovnat, když už je dítěti okolo dvou let.

Ano, je to tak a je to náročné, bohužel těch dětí s autismem zdá se stále přibývá.

hezky napsané