Moc pěkné, pane Jirko. Fotky, pochopení pro domácí zvířátka, kdákalky, kohouty, hafany, králíky a další - zajímavé záběry na blízké hory a kopce, i milé přán k novému L.P. dvou tisícímu jedna dvacítkovému roku. Snad se líp vyvrbí než tento odcházející. Přeji Vám do něj všechno nejlepší, hlavně zdraví, pohodu a radost ze života - jako dosud. A ať se Vám všechno daří a to Vaše pero stále (tak jadrně) píše jako dosud!

Děkuji, paní Pantlíková. Jak často říkám, nemusí být vždy všechno "nejlepší"! Myslím, že asi všichni jsme už pochopili, jak moc nám chybí ty věci úplně "nejobyčenější".

Tak já vám tedy přeju, ať se vám už letos - a to velmi brzy - i nám vrátí ty naše "obyčejné", "všední" životy!

Bezvadné, pane Jirko. Ty violky v dlažbě jsou parádní. I všechna zvířátka. I pejsci - asi teď máte jen jednoho. A kočky na chytání myší jsou kde? Vaše hospodářství dá práci, ale radostnou, že? To při ní ještě stíháte chodit po horách. Jenže bez těch vandrů to nejde, ani u mě. A kdy jste byl na Pradědu? Já na něho koukám z okna, ale byla jsem tam naposledy, to už je dávno. Odrazují mě zástupy lidí a chodím tam, kde skoro nikoho nepotkám.

Pokud jste se pobavila, je to hlavně má radost. Kočky nemám. Tedy ne, že bych je neměl rád a kvůli myším bych je dokonce přivítal, ale byl by s nimi problém. Na baráku, ve chlívku, kde mám "hospodářství", od té doby co jsem si znovu pořídil zvířata, hnízdí vlaštovky. Mají hnízdo nad světlem a přiznám se, že to považuju za můj "největší chovatelský úspěch." Když začínají mladé dospívat, občas některé vypadne, protože hnízdo si postavily docela malé. Mimo to se tam na dvorek slétá mnoho dalších ptáčků, stejně jako na dvorek v baráku, kde bydlím. Pendluju mezi tím sice vždycky jenom pár kroků, ale přecházím vždycky přes docela frekventovanou cestu. No a je jasné, že kočka by určitě občas pendlovala za mnou, někdy i beze mne. To není pes, který si dá domluvit a jak znám kočky, jistě by nedbala mých dobrých rad a nechtěl bych je pak seškrabovat z cesty. Mimo to, Nera nemá kočky ráda a dvorky jsou prostě "její".

A mít kočku jenom zavřenou doma, to opravdu nechci. Takže vidíte, že mám spoustu dobrých důvodů, proč chov koček přenechávám sousedům.

Na Pradědu jsem byl mnohokrát. Naposledy loni, prakticky přesně před rokem, 2.1.2020. Jeli jsme s kamarádem ráno autem na ČH sedlo, dvě a půl hodinky jsme "brousili sjezdovky" a kolem jedenácté nasadili běžky a vyfrčeli přes Švýcárnu na Praděd. Cestou nahoru se těm lidem nevyhnete, ale zpátky, půl cesty už za tmy, jsme nepotkávali skoro nikoho.

Krásně pohodový blog, tak jak to má na Nový rok být. Já vám přeji pohodový celý rok a díky za to humorno.

Děkuji, děkuji. S úsměvem to jde líp vždy. Nejen na Silvestra a Nový rok. Mějte se hezky.