Ráno nic moc. Probudilo nás bubnování deště a listí na střechu auta, sychravo, neveselo. Ale bylo otevřené čisté WC a měli jsme sebou ploskaňku...
jj
...no a mimo to ještě pár vajíček od našich slepiček, kus domácího špeku a věrného kamaráda Radka z Nošovic. Naučili jsme se radovat i s maličkostí...
jj
Na "fotografickém ostrůvku" bývá téměř vždy plno. ale my se o něj dělili jen asi s pěti turisty, takže jsme si nelezli do záběrů
jj
Nízké mraky se pomalu začaly zvedat a jejich tvary se každým okamžikem měnily tak, aby scenerie byla opravdu dokonalá. a se zvedajícími mraky se zvedala i naše nálada!
jj
No a tak jsme fotili...
jj
Důkaz, že nekecám. Supermárket s dvojjazyčným nápisem. A jak vidno, opírání o lopatu v práci není pouze česká specialita. Vyspělejší národy při tom ještě telefonují!
jj
Cestou do centra po nábřeží je stále na co se dívat.
jj
Hospůdka láká k posezení...
jj
...a má naproti i vkusnou zahrádku s typickou, rakouskou lampionovou výzdobou.
jj
Ale někde touží domorodci i po troše soukromí, takže je třeba vyvěsit upozornění v nejpoužívanějších jazycích.
jj
Ale příležitostí k nákupu vkusných suvenýrů je všude dost. Pro ty praktické...
jj
...a pan Jirásek nabízí i něco pro romantiky a umělce.
jj
Ale my se raději věnovali místní architektuře která se nauvěřitelným způsobem prolínala s přírodou.
jj
Po nábřeží jsme se dostali až k náměstí...
jj
...kde se nám podařilo zachytit vzácný okamžik kdy bylo skoro bez turistů
jj
V zahrádce s takovým překrásným výhledem musí být radost poležet.
jj
Krásně vidíte zámeček na protějším břehu...
jj
...ale i na nábřeží i na jezero.
jj
Ale je třeba chovat se mravně a sliušně, protože nikdy nevíte, kdo se na vás dívá...
jj
Ale my jsme byli hodní, takže se na nás usmálo sluníčko a barvy byly ještě jásavější
jj
a zrcadlo na jezeře ještě čistější a hlubší. Žádný kýč, samozřejmě. Prostě jedno z nejkrásnějších míst nejenom v Rakousku. to je Hallstatt
jj