Pan Kindl tu dále uvádí, že "život na zámku si musel každý zasloužit." Až na prvotní šlechtice v dávné minulosti a mizivé množství těch pozdějších, bylo nejdůležitěší se správně narodit. No a ten "počátek od nuly", to už zavání buďto demagogií nebo naprostou ztrátou soudnosti.

Mate pravdu pane Jurcaku. To spravne narozeni bylo vzdy dulezite. Pokud jste nemel rodice ve strane, byl jste ztraceny.

A ti spravne narozeni meli zrejme mnohem vic privilegii nez ti urozeni.

Pan Valíček si lehce zatrollil, rýpl si do paní Pantlíkové, ale k používání šlechtických titulů na veřejnosti nejen u mnohých novinářů a ostatních obdivovatelů šlechty, tedy k porušování zákona ustanoveném v tomto směru "tatíškem" Masarykem, se raději nevyjádřil. Nevím co by zrovna on říkal na tuto téměř fascinaci urozenou krví u nemalé části nejen dnešní "demokratické společnostii".

Za toho "tatíška", se panu Masarykovi omlouvám. Překlep. ani já ho takto "normálně nenazývám. Protože vím, že se mu tento postoj a zjednodušení nelíbilo stejně, jako mně.

Pan Ziegler tady úplně mimo mísu uvedl něco o tom, že "zaměstnanci" se měli u knížat Sch. výtečně. Je to možné. Ovšem, jelikož, jak sám přiznává, moje blogy nečte, netuší, že já nemluvím o zaměstnancích ale o nevolnících a pddaných. To je přece jen "drobný" rozdíl. Ale je známo, že někteří páni se ke svým poddaným chovali lépe než většina a někteří nevolníci se snažili "přebíhat". Ale i na to samozřejmě "zákon" pamatoval. Bez svolení pána se totiž nikdo nemohl samozřejmě ani stěhovat. to, že nevolníci měli podobná "práva", jako otroci, je samozřejmě pravda a žádný výmysl. Pokud to někdo popírá, tak si pouze hraje s pojmy a účelově zaměňuje přenesený význam na "odborný" termín buďto celé epochy, nebo jednotlivých názvů "otrok" a "nevolní - poddaný". Můj blog není odborným pojednáním. Je o tom, že postavení otroků v Americe v době Unie bylo srovnatelné s postavením nevolníků ve střední Evropě.

Pan Kindl, odborník na všechno, samozřejmě zase perlí. On, spolu s panem Burianem a Dvořákem by si dokonce "přáli býti nevolníky". Jako důkaz sem vložil okopírovaný kousíček z Toulek českou minulostí, kde se mluví o dnech volna, které tito chudáci od svých dobrodinců měli dostávat. Ovšem dále už buďto nečetl, nebo ostatní raději zamlčel. Tedy tam se dále píše, že ne vždy bylo toto volno dodržováno. (Dále si tam vypůjčil i argumenty o rentabilititě "robotířské práce"). Já ho tedy doplním v tom, co přeskočil. Například to, že nevolník musel pracovat na panském od svítání do soumraku. Dle dobových pramenů z robotního patentu (z roku 1738!) byla jeho "pracovní doba" určena takto:"„robotíř při rukovní práci něco dýl než hovado vytrvati.“ Podle patentu při budování Černínského paláce pak byla tato doba upřesněna takto:

"... v lednu pracovalo od půl osmé ráno do půl šesté navečer. V březnu to bylo od půl sedmé do půl sedmé večer. Květen: od pěti ráno do osmé hodiny večerní. A červenec: od čtyř ráno do osmi večer. V září se pracovní doba zkracovala na začátek od půl šesté a konec o půl osmé, a v prosinci se začínalo v osm a končilo o půl páté. Cesta na pracoviště se kromě transportu do velmi vzdálených míst nepočítala. Podle téhož systému se robotovalo na poli. Jinak řečeno: v letních měsících zbývalo lidem na odpočinek a spánek pouhých 8 hodin denně"...

K tomu snad není co dodat.

Pane Jurčáku, nejenom že veřejně lžete (oni by si dokonce "přáli býti nevolníky"), ale ještě dáváte na odiv svou katastrofální neinformovanost (jak jinak napsat hloupost, že) o tématu, který jste si vybral.

Máte v hlavě naprosto pokroucenou demagogii, co se historických reálií týče. Dáváte nám tady do placu pracovní dobu nevolníků, abyste dokázal, jak zlý úděl to byl, ale už vás nenapadne, že takovou pracovní dobu měli v těch dobách naprosto všichni!! Od čeledínů, přes tovaryše, úředníky až po trhovce, chovatele a pěstitele. Tomu ovšem také odpovídalo pracovní nasazení, přestávky na jídlo a jiné prostoje.

Řekl bych, že tak jak vám to komunisti naservírovali, tak jste to lokajsky spolknul i s navijákem a teď se toho křečovitě držíte, protože nemáte vůli ani fištróna si o tom přečíst něco nového, porovnávat, dedukovat a dosazovat. A pak píšete tak neuvěřitelné kraviny, jako že nevolníci v Evropě měli srovnatelný život s otroky v Americe.

Vy si prostě představujete, že nevolníci byli VŠICHNI poddaní určitého panství, že robota byla práce zadarmo a že feudál jim vlastně mohl přikázat cokoliv a neplatit jim nic. Otřesná zoufalost nevědomí.

Nebudu vám tady vyvracet tu snůšku vašich nesmyslů, jako třeba to, že robota byla forma daně za pronajatou půdu a už jen z toho titulu ji asi nemuseli vykonávat všichni, nebo že pracující byli chráněni čeledínskou úmluvou, což bylo na úrovni Zákoníku práce a jinými dekrety. A že měli také řadu sociálních ochran, jako byla výsluha, vejměnek, fasování oblečení, ale třeba i odstupné (kde vzali odstupné, když robotovali zadarmo na panském?).

Zeptám se vás jen na jednu věc: Když tedy měli nevolníci podle vás stejné postavení jako černí otroci v Americe, jak je možné, že Chodové odpírali Lomikarovi několik desítek let odvádět robotu (mimo jiných výstřelků) a on se s nimi třicet let soudil a to až tak, že se celým sporem osobně 2x zabýval sám panovník? Můžete mi říct, který černý otrok se kdy soudil se svým otrokářem, když odmítal pracovat?

Město, kde bydlím je město, kde měli většinu Němci a Židé. Vládli zde Claryové- Aldringenové. Nevstoupili do nacistické strany, ale jejich dva synové bojovali ve Wehrmachtu, kde oba na východní frontě padli. Když v devadesátých letech přijel do města lidi jej vítali a oslovovali jej pane kníže. Přitom jej z minulosti neznali vždyť jsme všichi v tom městě potomci náplavy. Já se teprve nedávno dozvěděl, že oni vytvořili skupiny osob, kteří jako Němci žili v našem městě a oni nemalými částkami přispívají na školství, obnovu památek.

Je zajímavé, že šlechta se šlechtickými tituly se nenazývala, ale nazývale je jejich podaní a ti co je znali. Známá za komunismu se zajímala o šlechtické rody. Když jsem s ní jel třeba hledat Lobkovice, Sternberga, a tak dál, tak lidé na otázku, kde bydlí dotyčný neřekli pán, anebo soudruh, ale vždy to bylo " Jo vy myslíte pana knížete, hraběte tak ten bydlí....Pokaždé nám lidi v té době dodali " Jo za pana knížete, hraběte to bylo jinačí, nebyl takový bordel, jako dnes oni se dokázali o lidi postarat a ne jako tihle...... marno mluvit. Když se šlechta vracela na svá panství, tak to lidé,kteří je znali vítali

Je pravda, že nějaká omluva by byla na místě. Například komunisté a jejich sympatizanti by se měli omluvit všem, kterým nějakým způsobem způsobili škodu, o těch, kteří pod rudou pěstí nepřežili, ani nemluvím. A co - omluvit! Nahradit vzniklé škody! A můžeme zkoumat, kdo byl na tom líp, zda poddaný u nějakého šlechtice, nebo socialistický vězeň na uranu.

Skuteční otroci, odhlédneme-li od starověku, byli jen u nás za komunismu. Byli uměle vyráběni: potřebujeme pár chlapů na uran? Tak jich pár obžalujeme (ono už se něco najde, nebo vymyslí) a šup. Makej, mukle.

Pokud si pamatuji, robota byla u nás zrušena v r. 1848. A znovu zavedena ve formě "dobrovolných" brigád a akcí Z.

Pan autor by mohl zapřemýšlet, zda se on či jeho předkové chovali ke svým "sloužícím" slušně a spravedlivě. Soudě dle jeho blogů ten dojem nemám.

Čekal jsem, kdo si při této příležitosti vzpomene na komunisty a bude omlouvat jednu nespravedlnost druhou. Má to drobnou vadu, pane Dvořáku. Ti komunisti jednali podle zákonů. (Byť mnohdy účelových a zhovadilých a obvinění byla často vykonstruovaná). Takže tito novodobí otroci na uranu byli trestanci.

Ovšem za feudála toto byla běžná praxe uznávaná jak zemským, tak Božím zákonem. (Alespoň takto to předkládala tehdejší církev. Jak se s tím v průběhu let vyrovnala tato, raději nezkoumám.) Jste sto pobrat tento drobný rozdíl? Protože kdyby byli ve své době poddaní podezřelí s neposlušnosti či spiknutí, hlava z práce na uranu by je nebolela.

Jen mám obavy, že při vaší inteligenci mne ještě obviníte ze sympatií ke komunismu, zvláště pak v padesátých létech.

Přál bych si být nevolníkem.Nevolníci celých devadesát dní do roka, tedy ve dnech oficiálních svátků a nedělí, nesměli pracovat. Ve srovnání s dneškem na tom nebyli naši nevolní předkové tak zle. Výše robot se ustálila na třech dnech práce v týdnu, tedy na sto padesáti dnech do roka. Efektivita práce. Byla neuvěřitelně, ba směšně nízká. Příklad: odvoz dvaceti čtyř beček soli do Prahy, vzdálenost přibližně 60 km, zabral celé 24 robotní dny. Anebo dovoz stovky fošen na vzdálenost čtyř kilometrů. Celé čtyři dny. A na zorání zhruba 245 hektarů byl zapotřebí 1391 pracovní den. Průměrný sedlák 17. století musel asi 60% svého pracovního úsilí investovat do cizího, totiž do bezplatných robot a do vydělávání peněz na daně.“ Zatímco v dnešní době přestáváme vydělávat na daně někdy v květnu nebo v červnu.

Jak daleko do minulosti máme jít?

Minimálně k Praotci Čechovi, který vyhnal z naší země Kelty. Nebo kdo tu tenkrát byl.

Zaměstnanci se měli u knížat Schwarzenbergů výtečně, což mně doložili jejich potomci. Vzhledem k tomu, že na jihočeských panstvích Schwarzenbergů se nekonaly žádné selské vzpoury, tak se u nich poddaní zřejmě neměli špatně.

No hlavně, že to bylo všechno zalité sluncem jak v Zámku a podhradí, už Cimrman napsal etos Na Babičku Dědeček, jenže ten ze známých příčin propadl, kdyby Jára znal tohoto knížete, Babičku by strčil spolu s Němcovou a Gaislerovou strčil za klobouk