Fiala jako had, požírající svůj vlastní ocas

Odvolávám, co jsem slíbil, slibuji, co jsem odvolal. Rozmáchnuté signály a došlo i na „zajíčka“. Poněkud jiný obraz, než v Hollywoodském videjku.

I největší géniové dělají občas chyby. Pan premiér včera přiznal i tu svoji, největší! Hned na začátku nás měl upozornit, že předvolební sliby, které nám dal, už neplatí. Kvůli válce na Ukrajině.

Neměli jsme slibovat nesplnitelné, ale i tak to děláme dobře, protože splnit třiadevadesát procent z nesplnitelného je víc, než jsme splnit původně předpokládali. Babiš sice ve své kampani neodůvodněně strašil válkou, která nebyla, ale ona vlastně zuřila natolik, že nám do všech našich plánů a slibů hodila vidle! Takže jsme je nemohli splnit ani na sto dvacet, ani na sto, ale jen na devadesát tři procent.

Elektřina je sice podle nějakých statistik pro naše občany nejdražší v Evropě, ale drahá vlastně není. Zavinil to Babiš, protože nevytentoval Temelín. Kdyby byl Temelín, byla by energie levnější. Ale možná taky néé! Protože naší vládě se podařil hospodářský zázrak. Máme tolik energie, že pomáháme svým přátelům a dokonce ji i vyvážíme! Třeba do Německa! Takže tady máme konečně i ty německé ceny a jednu, tu hlavní část programu máme splněnu. Německé ceny! A nejen v energiích. Jen u těch mezd jsme zatím zhruba na polovině, ale dejte nám další čtyři, pět let a uvidíte! A nevěřte populistům! Malý jen ten, kdož má malé cíle!

No a co se týče těch daní, sice jsme je malinko zvedli, ale není pravda, že jsou vysoké. Naopak! NÍZKÉ jsou! Takže prostor tady pořád je! Digitalizace stavebního řízení se sice nepovedla, což je sice taková drobná vada na kráse, (která nás bude stát stamiliony korun), ale můžeme si pořídit třeba digitální občanku, paní redaktorko! Takže se to vlastně vyrovná! Já jsem, jako první vyvodil důsledky! Něco se povede, něco se nepovede, tak už to bývá. Těch pár milionů, nebo, chcete li pár párů milionů, to je prostě daň za pokrok, co na tom nechápete? My jsme to sice, jako vláda, původně chtěli prezentovat jako svůj obrovský úspěch (jako např. ty extradůležité občanky), ale Ivánkovi se to nepovedlo. Tak jsem mu čestně brnkl na mobil, Ivánku, kamaráde, nedá se svítit, něco ti tam nehraje, možná bys toho měl nechat. Ono digitalizace stavebního řízení není jako zahrát na harmoniku. A pak jsem ho, čestně a veřejně, přes média, k té harmonice poslal. No a vidíte. Nakonec je zase u kormidla! Pověsil si ho doma jistě na nějaké čestné místo. A poučeni z nedostatků, zahajujeme novou digitalizaci, úplně jinak, teď už samozřejmě správně a hlavně – rychle. Dejte nám tak dvě, tři volební období a uvidíte. Digitalizace, to my umíme. V tom jsme nejlepší!

„Kolaborantský přílepek“ zákona o službě cízí mocnosti naopak vůbec není kolaborantský a specifikace není vůbec vágní. Nechceme tady přece druhé Vrbětice. I když vlastně kvůli těm Vrběticím ani vytvořen nebyl. Mnozí právníci sice kvůli té vágnosti upozorňují na různé možnosti výkladu, ale NAŠI, rozuměj, ti SPRÁVNÍ právníci s tím nemají problém. A posuzovat to přece budou ti NAŠI orli práva, tak kde vidíte problém, paní redaktorko?

Nedostupnost bydlení, nejen, pro mladé, nás trápí, ale pracujeme na tom s plných sil. Mladí, to je naše budoucnost, o tom není pochyb a tak podpora musí byt! Sice jsme pro to prozatím neudělali vůbec nic a vlastně ani nevíme, jak na to, ale už na tom usilovně pracujeme! A mohu tady veřejně slíbit, že se ta situace určitě zlepší, protože tak je to správné a tak to má byt!

Průzkumy jsou zmanipulované, o tom přece musím něco vědět, lidé nám věří a za všechno může ta nepřející opozice. Které jsme tak slušně a přátelsky pomáhali třeba v období Covidové krize. A co teď sklízíme? Obstrukce a obstrukce! Ale to jsou jiné obstrukce, než ty naše obstrukce. Ona totiž není obstrukce, jako obstrukce. Naše obstrukce byly ty správné, prodemokratické. Ale tyto obstrukce jen hatí naši skvělou práci pro občany této země!

Tož pěkně nám to náš pan nejpravdomluvnější a nejčestnější premiér, etalon (nejen)politické morálky a evropských hodnot, shrnul a nastínil. Ze všech těch slov na mne vyzařoval nakažlivý optimismus a zápal a všechny ty argumenty a myšlenky byly natolik jasné, že lépe trefit hlavičkou o hřebík snad ani nešlo. Nezbývá, než naplněn radostí a optimismem, kopnout do sebe ranní decák slivovice a zajít nakoupit čerstvé pečivo, abychom i my, důchodci, pomohli roztočit stagnující ekonomiku zvýšenou spotřebou!