Svět podle Norska

Často, když čtu nějaký článek o Norsku, vyvolá to ve mě mnoho pocitů, jako je nepochopení, pocit zvrácenosti i zděšení. Norsko, dřívější zastánce rasové hygieny, je dnes zastáncem absurdní humanity, nikoli však stejné všem....

Masový vrah a lidská zrůda Anders Breivik zatím uspěl se svou žalobou na stát, pro porušování jeho lidských práv. Porušena byla údajně lidská práva, prý člověka, který chladnokrevně a naplánovaně vyvraždil 77 lidí, včetně nezletilých a dětí. Bez slitování. I tento masový vrah, však mohl vídat svou matku a je to myslím v pořádku. Ale paní Evě Michalákové norské úřady děti odebraly, vídat je nesmí, ač se důvod odebrání dětí nepotvrdil. Prvotní důvod odebrání dětí ( zneužívání otcem ) byl vyvrácen a podezření z fyzického týrání dětí se nikdy nepotvrdilo. Znemožnění paní Michalákové minimálně vídat své vlastní děti je v rozporu s mezinárodním právem. 

Breivik, který dostal 21 let, může využívat tři místnosti ( ložnici, studovnu a fitness ), může sledovat televizi, dvd, nebo si pohrát na Playstationu, na rozdíl od ním povražděných dětí. Má i počítač, knihy a časopisy. Zní mi to jak pobyt na hotelu a relaxace. Pan kreatura dokonce mohl započít studovat mezinárodní vztahy, které však přerušil pro svůj špatný psychický stav z tyranie norských věznitelů a pomýšlel na sebevraždu, chudinka utlačovanej.

To porušování lidských práv a svobod spočívalo dle psychopata a zatím i dle soudu v používání pout, čtení korespodence, prohlídkám cely, izolaci a nočnímu buzení. Skutečně doslova "skandální drzosti" norských věznitelů.

Soud rozhodl, že došlo k porušování Breivikových práv během jeho věznění s odvoláním na Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách, která zakazuje nelidské a ponižující zacházení. Dobře, soud rozhodl a mohu se tomu třeba i divit a divím se. Co ale pochopit nedokáži, je komentář jednoho z přeživších Breivikova masakru, Bjórna Ihlera, který rozhodnutí soudu popsal jako známku toho, že má Norsko fungující soudní systém, který respektuje lidská práva dokonce i za extrémních podmínek.

"Musíme brát rozhodnutí soudu vážně a zhodnotit jak zacházíme s vězni".

"To, co Breivik udělal je nelidské, a proto s ním musíme zacházet humánně".

"Naší největší zbraní v boji proti terorismu je lidskost"...( Bjórn Ihler ).

Věřím, že to není naše jediná zbraň, protože pro některé muslimské migranty je tato lidskost brána jako slabost, protože skutečný význam slova lidskost nechápou.

Relativně nová norská ministrině pro integraci a migraci Sylvia Listhaug ( atraktivní blondýnka ), která v prosinci vstupovala do úřadu za protimigrační Stranu pokroku a s rázným heslem.."Reagujeme na tyranii laskavostí, která sužuje norskou společnost jako noční můra"...si vyzkoušela roli uprchlíka.

Ministrině se rozhodla, že se částečně pokusí vžít do role a pocitů uprchlíka, který se topí. Na palubě norské lodi P.H. von Koss si u ostrova Lesbos oblékla záchranný oblek a ponořila se do moře. I od klidných a tolerantních Norů sklidila však spíše posměch a nepochopení.

Norové s humorem na sociální síti:

"Co si takhle doma otevřít okno a podívat se ven s cílem zjistit, jaké to je být bezdomovcem"...K. Andersen ( poslankyně SV )......"Zavřu oči, abych věděl, jaké je to býti slepý"..."Chystám se na celých pět minut bez hnutí sedět ve svém křesle, abych zjistil, jaké je to být paralytikem".

Humor je určitě v pořádku, ale norská realita, již posledních několik let není tak norská, jak bývala, ač ta ultra humanita zůstala.

V Norsku v posledních letech prudce vzrostl počet sexuálních útoků a znásilnění. Norové možná jako první přišli s programem prevence, který migrantům vysvětluje, jak se chovat k evropským ženám. Manuál obsahuje rady jako : Úsměv ženy není pobídkou k sexu. Ženy mohou chodit sami po ulicích. Mohou pít i alkohol a líbat se na veřejnosti. Ženy smějí nosit minisukně, což je s přicházejícím létem velmi aktuální ( poznámka autora ) a pro evropanky také bohužel i potencionálně velmi nebezpečné.

I Norsko naštěstí částečně prozřelo ze své humánní pohádky o hodných a trpících uprchlících. Norská policistka Hanne Kristin Rohde již před pěti lety poukazovala na spojitost mezi případy znásilnění a přicházejícími neevropskými migranty. Sklidila těžkou a politicky "korektní" kritiku, za svá slova.." Je to kulturní problém a je zde mnoho mužů, kteří si nemyslí, že má žena nějakou hodnotu", řekla tehdy.

S odstupem let dal policistce Rohde za pravdu i Petr Isdal z organizace Alternativa k násilí, která pořádá kurzy evropského chování k ženám pro migranty.."Mnoho uprchlíků je ze zemí, kde je žena majetkem muže".."Musíme jim pomoci se přizpůsobit v nové kultuře".

Myšlenka možná hezky znějící, ale realitě vzdálená, protože mnoho z uprchlíků se prostě nechce, nebude a díky prostředí odkud přicházejí, asi ani nemůže přizpůsobit tolerantní evropské kultuře, protože islám prostě tolerantní není, nebyl a nebude.

Norský politik Karsten Hauken ( antirasista a feminista, dle vlastních slov ) se zastal deportovaného somálského žadatele o azyl, který byl odsouzen za znásilnění. Za znásilnění jeho, tohoto ( heterosexuálního ) politika Haukena, který ač prožil znásilnění ve svém vlastním domě tímto somálcem, tak cítí vinu za jeho deportaci a je mu ho líto. Tento levicový politik se sice po prožitku uchýlil k alkoholu a drogám, ale i tak cítí pocity viny a zodpovědnosti.."Já jsem byl tím důvodem, proč už nebude v Norsku a místo toho jej pošlou vstříc temné a nejisté budoucnosti".

Nezní to reálně, ale stalo se to. Umět odpouštět je určitě důležité a nezbytné, jenom se obávám, že vstříc té temné a nejisté budoucnosti kráčí celá Evropa a všichni evropané, a to i díky fanatickým zastáncům multikulturalismu jako je pan Hauken.