Zázrak: volby v USA rozhodli ti, kteří k nim nepřišli

Stačilo zaslat korespondenční hlas a všechno je jinak. Jenže jsou tu přinejmenším pochybnosti. Jsou všechny takovéto hlasy „křišťálově čisté“?

Spekuluje se o hlasech zemřelých, či o možnosti, že za svého konzervativního dědu s Alzheimerem pošle svůj hlas nezletilá progresivní vnučka. Takže se nelze divit naštvanosti druhé strany, nicméně, že by „podvody“ a „manipulace“ tak mohutně ovlivnily vyrovnaný souboj je nepravděpodobné. Navíc bude těžké něco takového prokázat.

Je lepší smířit se s tím, že volby rozhodly tyto (ne vždy „křišťálově čisté“) hlasy, než by je rozhodli právníci, tj. soud.

Volby přinesly těsné vítězství a „kavárny“ nejen v USA mohou být spokojené, nicméně nějaká predikovaná „přílivová vlna“ Demokratů se nekonala. Ten, kdo měl být jednoznačně smeten, málem vyhrál, tedy neprohrál tak, jak se původně předpokládalo.

Kdo prohrál je politický systém, protože v každém případě důvěra v něj byla otřesena a tím i příkopy mezi odlišnými „Amerikami“ byly prohloubeny. Přežijí to USA jako jeden celek? Co přinese vítězství Joe Bidena světu?

Svět se mění a změní, to jediné je jisté. Je pravděpodobné, že dochází k demontáži starého světa, starého paradigmatu a tímto (celoplanetárním) procesem nás bude provázet mimo jiných elit i nový americký prezident.

Donald Trump patřil k tzv. „neřízeným střelám“, tj. prosazoval svůj pohled na svět a moc neposlouchal, protože do politiky vstoupil z jiného světa, kde se prosadil.

Narozdíl od něj je Joe Biden kariérním politikem, který v ní působí desítky let a neřízenou střelou rozhodně není. Na jednu stranu může být vstřícnější ke kompromisům, ale na druhou je lehčeji ovladatelný zájmovými skupinami, kam patří úředníci, lobbisté, tajné služby, finanční a korporátní špičky, apod.

Říká se tomu jinak „deep state“. Představit si pod tímto pojmem můžeme cokoliv, na internetu je dostatek rozličných informací, nicméně logickou úvahou můžeme dospět k tomu, co je (pokud ne) nejpravděpodobnější, tak alespoň nejsrozumitelnější. Je to mechanismus vyšší třídy – elit dostat se na vlivná místa rozhodování a řízení (byrokratické aparáty), a hlavně se tam udržet za jakoukoliv cenu.

Trump jako neřízená střela uchopil moc bez pomoci „deep state“, či spíše přes jeho odpor. Proto mu nebyl nijak zavázán a svým způsobem si dělal to, co chtěl, resp. aspoň zkoušel, jak daleko může zajít. Opřel se o lidové vrstvy pracujících, o tradičního konzervativního venkovského bílého muže, o tu tzv. flyingover country (zemi, přes kterou se létá) a před čtyřmi roky přesvědčivě vyhrál. Zdá se, že si ani tentokrát nepohoršil, naopak spíš polepšil. Ale díky covidu a korespondenčním hlasům, to na vítězství nestačilo.

Joe Biden bude „deep state“ mechanismem a systémem ovlivněn více. Otázkou je, jak dalece je tento sebe-destruktivní systém ještě životaschopný? Může se dlouhodobě udržet, když se stává pro čím dál více lidí nedůvěryhodný?     

Osobně bych si mezi těmito kandidáty opravdu nevybral. Je s podivem, že systém vygeneroval pro volbu starší bílé muže, že se nenašel nikdo jiný. Pravda, vice-prezidentka je žena a míšenka, ale ta je v roli náhradníka.

Na můj osobní život nemá vliv, kdo je prezidentem USA, ani to, kdo je prezidentem naším. Ovšem mediální volební noc (a její vícedenní pokračování) na našich zpravodajských televizích jsem si odpustil. Pozitivní na tom bylo snad jen to, že z hledáčku médií na čas zmizel koronavirus.