Smýšlíme stejně, pouze to popisujeme jinak. Kdybych Vás neznal? Asi se nachází v Trevíru, u sochy K. Marxe. Olešťuje a o přestávkách píše tento blog. Vážně - Oba cítíme, že se něco vymyká z kloubů. U mne i úsměv, když jsem četl o konci Říma. Jako nejmocnější padl. Jak je to možné? Podobně konec komunistů 1989. Jak můžou padnout? Vše kontrolují, padli. Čili ten pohyb zde je a nic není definitivní ...

Mám pocit výletu. Jako kdysi čučím na dno Macochy. Včetně toho zajímavého stahování v zádeli. Zajímavá reakce, asi pud sebezáchovy - obava z pádu. Nejsem skeptik, nicméně jsem si vědom. Křižovatka zde opět. Současnost není udržitelná. Bude lépe - jako trpká fikce. Předpokládám, něco podstatného nastane, - Rozhodně krize všeho. Dopad na to navyklé. Snahy, to udržet> Reakce společnosti, nejenom v ČR. Jaká bude? Nabídka šílených receptů, od dluhů po populismus. Válka, atom, jako restart? Návrat k normálu a vyváženosti, viz blog ... ?

V podstatě nereálné. Již vyrostly generace, které netuší co to vůbec je! Nešířím skepsi, naopak, jsem reálný optimista. Vážně si ovšem myslím - opět se suneme k nějakému prahu. Může být jakýkoliv i obrodný - což si ostatně přeji. I sranda. Hodí se použít bonmot - "Chválabohu, že jsem již relativně starej" ...

Když to čtu, tak si říkám, že by Marx byl vtělením Boha? Žiju radostně, daří se mi, jsem v klidu "oka uragánu", nicméně ty šílenosti kolem (ten uragán vnímám). Povahově jsem kacíř, nemám rád vnucování, nátlak. Jsme malá země ve středu Evropy, nejsme vojenská velmoc, nemáme suroviny, naše bohatství je skryto v lidech, v lidech, kteří jsou solí země, kteří něco umí a znají. A opravdu to nejsou bílé límečky v centrálních institucích v Praze, např. ve vládě a v parlamentu.

Řečeno vše. Moc hezky.

Děkuji, to potěší