V našem lese se kácí

Jak ve významu doslovném, tak přeneseném.  V tom přeneseném zaznamenávám, že mizí ze života i moji vrstevníci. Takže z pohledu věku velmi mladí staříci. 

Ale také se kácelo v blízkých lesích a to poměrně dost. Porosty skutečně prořídly. A přitom se říká, že plocha lesa naopak vzrostla, ale jsem zvědav, v jaké kondici po loňském suchu lesy budou. Lesy a možná víc zemědělská orná půda prohrávají se ziskuchtivostí, chamtivostí a s vlivem mocných nadnárodních korporací.

Rozšíříme skládku, vykácíme kus lesa. Postavíme další největší sklad, zabereme půdu, ke všemu ji zaasfaltujeme na příjezdová a parkovací místa a najmeme agenturní pracovníky, otevřeme další ubytovny.

Proč nevyužíváme brownfieldy? Proč stále podporujeme globální zahraniční korporace? Proč se chováme stylem po nás potopa? Zpychlá civilizace na elektrickou zásuvku. Ano, naši civilizaci, na níž jsme tak hrdí, lze jednoduše vypnout. Když nejde elektrický proud, civilizace se zastaví a přestává fungovat.

To se indiánům v Amazonském pralese nestane. Jen ta naše civilizace jim ten prales ničí a i pod sebou si tím podřezává větev. Náš tak inteligentní společenský systém je vlastně dementní.

A v našem lese se kácí i přeneseně. Téměř nemine den, aby nás média neinformovala, kdo nás zase opustil. Těm slavným a známým je věnována pozornost, na místní vývěsce přibývají parte a pak tu jsou oběti nehod a zločinů. Avšak asi nejvíc budou lidé umírat na nemoci a díky pokročilému věku.

Jistě, rodí se noví. Nicméně v naší části světa nedosahujeme ani prosté reprodukce, narozdíl od kontinentů, kde se počet lidí za několik desetiletí zdvojnásobil. Co nás čeká, až půjdou do penze Husákovy děti? Nejpočetnější generace, která děti částečně odložila a posunula věk prvorodiček někam kolem 30 let.

Do toho spousta singles, až agresivní feminismus, politická hyperkorektnost, sexuální robotky, protěžovaná LGBT(+) komunita, přebujelá byrokracie, pohlaví jako sociální konstrukt, ideologie pokroku za každou cenu prosazovaná stylem: „kdo nejde s námi, jde proti nám“ a také to připomíná ono okřídlené „když se kácí les, lítají třísky“.

Netajím se tím, že mám radši prales i s indiány, tu přirozenost, tu rovnováhu, tu moc přírody, kdy staré je nahrazováno novým. Zkrátka evoluce, přirozený proces. V tom pralese lze najít i přirozenou úctu ke stáří, zkušenosti a moudrosti předků. Jak říkají zkušení lidé, kteří nějaký čas strávili s indiány, tam to ještě platí.

U nás to už přestává platit. Naše civilizace zlenivěla a zhloupla. Měli bychom ji změnit, nebo nechat padnout. Možná si ti mladší z nás (současní studenti) myslí, že tu před naším vstupem do EU byl prales, pak nám EU zařídila tak krásný život, a kdybychom z EU vystoupili, nastalo by zase temno, vrátil by se prales.

A proč ne, vrátili bychom se k přirozenosti, k nutnosti spolehnout se sami na sebe, ne prosebně žádat o dotace, přitom si nechat zastavět zem, rozbít silnice, odvést zisky a ještě za to poníženě děkovat.

Možná, že v tom našem evropském lese se také kácí, kácí se k zemi ten domeček postavený z karet.  Je-li prožraný kůrovcem či systémovou korupcí, je celkem jedno. Je už evolučně neudržitelný.

Tak snad vyroste jiný, nový les, na lepších základech a více přirozený. Jak doslovně, tak přeneseně: nové, lepší uspořádání společnosti. Společnosti spolupracující, solidární, svobodné a zodpovědné. Spíše směřujeme po cestě dlážděné dobrými úmysly ke společnosti Orwellovské, tj. tyranské. Ovšem naděje, že se nám podaří přehodit výhybku, tu je a není zas tak zoufale malá.