Stále hledám odpovědi na otázky

A nemohu je najít. Vím, že lidé jsou různí. Z titulu své práce a svých zájmů potkávám různé lidi. Markantní je to na ulici, tam potkávám lidi, kteří mají ochranu dýchacích cest nasazenu správně, pod nosem anebo vůbec ne.

Beru to jako vyjádření svébytného přístupu k opatřením. Dost lidí (řekl bych, že většina) považuje nošení respirátoru či roušky venku za nesmysl a někteří se rozhodli, že to nosit zkrátka nebudou, někteří to nosí z důvodu vrozené disciplíny a úcty k autoritám a zákonům, příp. z obavy z postihu.

Jak jsou na tom ti, kteří to nosí pořád i venku? Proč? Kromě již výše zmíněné disciplíny (či obavy z pokuty) mohou být důvody dva. Ten první je vlastní strach a důvěra v respirátor či roušku jako ochranný prostředek. Tedy nosím to, protože se (údajně) chráním před nákazou.

Druhý důvod je ohleduplnost vůči druhým. Nechci nikoho případně nakazit, tak to raději nosím. To se dá minimálně ve venkovním prostoru nahradit rozestupem a nechozením na místa, kde je velká koncentrace lidí.

Co ale opravdu nedovedu pochopit je, že existují lidé, kteří nemoc prodělali nebo jsou očkovaní, a přesto respirátor nosí. To, že to nedovedu pochopit, je ale můj problém, ne jejich. Respektuji je a je mi jich líto. Celkem chápu, co je k tomu přivedlo. Mohli mít sami těžký průběh nemoci a úmrtí v rodině či mezi známými. Věří médiím a bojí se nákazy. Jsou i tací, kteří nemoc prodělali opakovaně a mezi nimi jsou i očkovaní.

Vždy asi narazíme na psychiku. Jsou lidé psychicky odolní a ti, kteří tak psychicky odolní nejsou a je třeba respektovat jejich obavy a přístup. Chápu, že s psychikou u mnohých může pomoci očkování. Některým by stačilo i nějaké placebo.

Avšak podobně by měl být respektován i přístup těch, kteří pochybují a mají k opatřením přinejmenším výhrady a dodržují hlavně ta, která jim dávají smysl. A chovají se dle svého selského rozumu tak, aby nikoho neohrožovali, přičemž venku buď respirátor či roušku nenosí vůbec, nebo napůl žerdi.

Samozřejmě je (a bude) těžké odlišit ty, kteří nebudou ochranu/zábranu dýchacích cest nosit z důvodu očkování či prodělání nemoci, od těch, kteří očkovaní nejsou a ani nemoc neprodělali. Ale oni jsou zdraví, nebo se aspoň tak cítí, nemají příznaky, ve velké většině se stejně testují, a pokud jsou takto zodpovědní ke svému zdraví, jsou zodpovědní i v případě příznaků onemocnění.

Tj. zůstanou doma a léčí se, příp. navštíví doktora. Návštěva lékaře by měla být jedinou příležitostí k opuštění domova. A v tomto případě (nemoci) je respirátor nebo rouška na místě i venku na poloprázdné ulici.

Postupem času se budou získávat další zkušenosti s nemocí, s očkováním, s léky a nejspíš i s manipulací, která z toho čouhá už jen tím, že jde o velké peníze a že se některé informace zamlčují a že odborníci s trochu odlišným názorem nejsou připouštěni do médií „hlavního proudu“, a tak se objevují spíše v těch „alternativních“ a díky tomu jsou hned označeni za dezinformátory.

Čas je totiž nejlepší lékař. Časem pandemie odezní, nic totiž netrvá na věčné časy a časy se mění. Takže na shledanou v lepších časech.