Setkání se zajímavým člověkem

Je to taková náhoda, nebo spíše synchronicita. Asi jsme se potkat měli, abychom se vzájemně obohatili. Poblíž chatky opravovali kamenný železniční most.

Když jsme v sobotu přijeli, makali tam dělníci, měli tam stavební buňku, záchod a postavené lešení. Než dělníci odpoledne odjeli, přijel chlap v dodávce a zůstal v ní. Šli jsme kolem se psem a podívat se, co se za ten týden na stavbě udělalo a dali se s ním do řeči.

Tak jsme se dozvěděli, že pán je sekuriťák, bodrý Moravák, že hlídá lešení a materiál. Že už v pondělí sbalí lešení a následně odvezou i buňku. V sobotu jsme se seznámili a v neděli ho večer pozvali k nám na kafe na verandu.

Byl vzhůru celou noc, když přijeli v neděli ráno dělníci, odjel, aby se někde v autě vyspal. V neděli večer se vypravil k nám na verandu. A jak se nudil a byl rád, že si může popovídat, tak povídal.

Prošli jsme si náš pozemek, podíval se, chválil, vyprávěl, jak v noci u nás pozoroval srnce a kunu. Jak srnec pravidelně docházel, ale v sobotu v noci (když už jsme tam byli) se nám vyhnul.

A pak přišla ta nejzajímavější část jeho vyprávění. Dozvěděli jsme se, že emigroval přes Německo do Itálie, jak se vyučil zedníkem, protože studovat nemohl, jak se naučil italsky a co tam všechno dělal, jak se pak vrátil do Čech, co vše tady dělal a jak si založil italský obchod, který provozuje v Moravské Třebové a zkrátka spousty zajímavostí o italské kuchyni a potravinách, vč. toho, že nebude rýže a že si nechal dovést nějaké pytle s rýží (samozřejmě z Itálie).

Tuto informaci jsem si dal do souvislosti se záplavami v Číně a myslím si, že na ní něco bude. Takže mít trochu větší zásoby rýže asi nebude na škodu.

Po asi více jak dvouhodinovém pokecu se rozloučil a odešel hlídat do auta. S příjezdem dělníků v pondělí ráno odjel. Definitivně. Jak řekl, v pondělí odvezli lešení a v úterý stavební buňku. Až do čtvrtka včetně jezdili dělníci pracovat s příručním nářadím, které si přivezli s sebou v autech a byli tam jen od rána do oběda.

Ve čtvrtek naložili a odvezli WC, v pátek odvezli značky a už se mohlo opraveným železničním mostem opět projíždět.

Tak si člověk říká obyčejnej sekuriťák, ale s neobyčejným životem. Lidi neradno podceňovat. Dokážou totiž překvapit.