S tou novočeštinou jděte někam!

Nepovažuju se za člověka příliš útlocitného, příliš konzervativního, mnohé změny naopak vítám, ale mnohé ne. Mám však úctu k rodnému jazyku a štve mne jeho komolení, které má být snad znakem světovosti?

Řekl bych, že je to spíš znakem hlouposti, pohrdání jazykem, i národem. Když slyším: „Mějte hezký den, paní Novák“, tak radši odcházím pryč. Tak mi to rve uši.

V češtině se přechyluje, nemuseli bychom přechylovat u cizinců a třeba ve sportovních přenosech bych to také snesl. Např. modelka Kate Moss mi zní lépe než Mossová, naopak u Terezy Maxové bych váhal, zda je Tereza Max nebo Tereza Maxa. Obojí je v češtině možné.

Příjmení končící na: „ů“ (Petrů), či „ův“ (Petrův), nebo Szabó, Jakobi, taková příjmení si říkají o to nepřechylovat, přechýlená libozvučně nezní a čeština je jazyk libozvučný.

Paní nebo slečna Novák mi neladí nejen libozvučně (nečesky), ale nějak podvědomě pro mě onu ženu činí tvrdší, mužnější a naopak méně ženskou. Prostě nepřechýlené typicky české ženské příjmení ve mne budí nedůvěru a rozsvěcí varovnou kontrolku. Jistě, může to být označeno za předsudek a že se bojím silných žen. Není to náhodou naopak? Nebojí se ona žena své ženskosti, kterou chce nahradit mužskou silou a mužské příjmení ji tu sílu dodává?

Jak vlastně využívat správně oslovovací 5. pád v případě nepřechýlených příjmení? Slečno Nováku nebo slečno Novák? Paní Smetano nebo paní Smetana? Obojí mi připadá hrozné a v případě známosti s dotyčnou ženou bych volil oslovení jménem křestním, tak se vyhnu chybě, trapnosti, a ještě budu milejší. Slečno nebo paní Jano zní líp.

 „Mějte hezký večer“ mi zní hnusně. Jistě je to můj problém, někomu se třeba nelíbí Česko a má s tím problém. Tak to opíše Českou republikou. Já také odpovím hezky česky: „také já Vám přeji hezký večer“. Jestli se ten dotyčný chytne za nos, je jeho věc.

„Přeji krásný den, paní Nováková“, je možná staromódní, ale uctivé a opravdu české. Na „mějte krásný den“ se nabízí i jiné odpovědi jako např. „Mějte se“ nebo „Vy taky“ (někdy myšleno i „Vy mě taky“).

Dnes je v módě i používání zkratek, asi to souvisí se SMS. Občas jsem zachytil divné „OMG“. Nějak jsem vytušil, že to bude asi z anglického „Oh My God“.  Čeština nabízí nejen „pane bože“ či „pro bůh“, ale i mnoho jiných synonym vč. vulgárních. Také umí „OMG“ rozvinout: „pane bože, do čeho si to duši dal?“

Lokální jazyky (a češtinu nevyjímaje) dobývá globální řeč. Německý vliv tu byl za Rakouska (a za protektorátu) a každý asi ještě odtuší co je ksicht, kšeft či kauf. Dnes se nám zabydlují v řeči anglikanismy, chodíme na eventy, účastníme se teambuildingů, pracujeme v offisu, mnozí v open spejsech, …

Milí novočeštináři, sice mě ta vaše řeč děsí, ale přesto, mějte se moc hezky. To vaše „mějte hezký den“ mi moc přes pusu nejde. Neumím být stále happy, ale cítím se spokojený a šťastný.