Rozděl a panuj

Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.

Elity pracují v systému „rozděl a panuj“ a chtějí ho zachovat. Ovládají lidi pomocí strachu. Mají v tom praxi přes mnoho století. Pyramida moci je známá a chce se prosadit, resp. udržet i nadále. Je k tomu potřeba jediné, udržet lidi ve strachu, v roli oběti, ukázat jim na nepřítele, který může za všechny jejich trable.

To vždy fungovalo, až na výjimky, kdy lidi vzali útokem své vládce a obvykle krvavá revoluce nastolila jiné poměry. Vždy chtěla nastolit spravedlivější poměry, ale obvykle se to zvrtlo v to, že pouze vyměnila vládce, často mnohem krutější, než byli ti předchozí. Násilí ale není řešení. Stejně jako výměna vlády, to je jen úprava vládnoucího režimu, přičemž systém se nemění.

Jediným lékem je „probuzení“, což je o překonání strachu a vyrovnání se s tím. Jakési uvedení se do rovnováhy sám se sebou, do souladu duše a těla, do souladu a harmonie hlavy a srdce. Stojím nohama pevně na Zemi a zároveň vnímám nebe na hlavou, vnímám to, co mě přesahuje, co je za mým dosavadním smyslovým vnímáním v této fyzické rovině.

Jsem součástí lidského druhu a jsem součástí přírody planety Země. Nemohu být od přírody oddělen, jako nemohu být oddělen od lidské společnosti. Překonáním strachu a svou odvahou zjišťuji, že především já jsem tvůrcem své reality a posiluji to, do čeho dávám energii a to, čemu věnuji pozornost.

Chaos bourá staré, nefunkční a to, co už se vyčerpalo a dosluhuje. To vyhovovalo elitám. Je ještě stále dost lidí, kteří na tu hru přistupují, protože jsou tak zvyklí a zároveň se bojí změny. Bojí se vystoupit ze své komfortní zóny, bojí se přijmout své stíny, nechat projít emoce, zůstat klidný, laskavý a usmívat se.

Být připravený. Jsem sám připravený? Ve smyslu, že s chaosem počítám, tak ano. Nevím, jak bude vypadat a kdy přijde. Vím, že nás donutí vzdát se lpění na tom, na co jsme zvyklí a donutí nás ke spolupráci a nalezení svých klíčových kompetencí a talentů. A doufám, že bude krátký, protože se začínají vytvářet a ukazovat „kontra elity“.

Někdo dokáže zorganizovat pomoc, jiný může být prospěšný něčím jiným, zpravidla tím, co umí. Objeví se silné osobnosti, které přirozeně patří do popředí, protože jsou schopní druhé vést, inspirovat a svým klidným chováním ostatní uklidňovat. Podmínkou je, aby každý v sobě objevil především lidskost a to, čím může skupině přispět.

Protože člověk bude řešit chaos v nějaké situaci, na nějakém místě, v nějakém čase a v místních podmínkách. Velkou roli, se domnívám, bude hrát pud sebezáchovy, zdravý selský rozum a vědomá zodpovědnost za sebe a za druhé.

Dokážu to? Věřím si? Mám na to? Pokusím se a uvidím, kam mě život nasměruje a zda ho dokážu poslechnout. Fiala, Babiš, Rajchl a Česká televize nás opravdu nespasí. My sami se budeme propojovat, nacházet, spolupracovat, abychom to zvládli, abychom si vzájemně pomohli v těžkých chvílích pravděpodobně chaotického hroucení systému. Což (dle mého) již na vlastní kůži zažíváme poslední tři roky a tlak se zvětšuje a zrychluje.

Současně probíhá to hledání, probouzení se a propojování. Každý k tomu nachází své cesty a možnosti. Otevře se nám svět nebývalých možností? Dovolíme, aby k nám přišel?

Elity chtějí zachovat systém ovládání (rozděl a panuj) a žití na úkor druhých. U nás máme asi ty „nejlepší“. Nejhloupější, nejsměšnější, nejchaotičtější. Navíc hodně chamtivé, povýšené a zbabělé. Proto jdeme ke krizi a chaosu nejrychlejší a nejkratší cestou.

Co pak? Nechal bych se inspirovat pěticí mužů, kteří formovali a charakterizovali národ v minulosti a z jejich moudrosti a skutků bych čerpal. Jsou to Jan Hus, J.A. Komenský, T.G. Masaryk, Tomáš Baťa a Karel Čapek.

Nazývat je „elitami“, by bylo z dnešního pohledu urážlivé. Jsou to takové „majáky“, které nám stále svítí na cestu.

Ovšem většina z nás jejich světlo nenásleduje, protože je oslněna úplně jinými (umělými a falešnými) světly, za nimiž létají jako ty můry. A stejně jako ty můry se musí „spálit“, aby se poučili. Pokud to přežijí, mají šanci najít to pravé světlo, světlo ve svém srdci. Najít ten klíček, vzít ho a odemknout své srdce.

Hledejme klíče a odemykejme, s Láskou, odvahou, ochotou a pokorou nemůžeme nic zkazit, naopak nám to pomůže zůstat v klidu a tím chaosem projít lépe a díky tomu by nemusel tak dlouho trvat.