- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nějak se vám to v závěru prolíná a (ne)aktivita ve třetím odstavci od konce se určitě dá pojmenovat jinak než pohodář.
třeba extrémní experti na exkrementy
Člověk může být lhostejný pohodář nebo pohodář anebo taky pohodář, kterýmu není všechno jedno. Důležité je najít rovnováhu mezi sebou samým a okolním světem
Děkuji, přesně tak. Některé věci je lepší (kvůli sobě) neřešit, či dokonce ignorovat. Člověk tak předchází infarktu a žaludečním vředům
Inu - vidíte svět poněkud černobíle.
Někteří "pohodáři", dokonce ostentativní pohodáři jsou kupodivu stejně aktivními "řešiči" (obzvláště jiných lidí a obzvláště tam kde se ti jiní lidé nevyskytují aby mohli poskytnout svůj názor).
K vidění zhusta zde na blogu.
A velmi mne baví jak to "řešiči" (co třeba řeší politický názor někoho jiného) sami sebe pokládají za největší "pohodáře".
(popravdě, mimo IDnes se stýkám s normálními lidmi co " je ti cizí lidi nezajímají" a mojí občasnou účast zde považují za neškodnou úchylku někoho koho znají sto let. kdyby mne neznali, poklepali by si na čelo a šli dál...)
Svět tam venku je normální.
Ovšem pokud někdo tráví několik hodin denně zde a zároveň na Facebooku, je to nejspíš "řešič". Lépe řečeno drbna, jak někdo níže výstižně poznamenal.
černobíle nám to natírají především média a bez nich je svět naštěstí celkem normální. Podle Paretova pravidla platí, že 80 % času zabere řešení těch 20 % nejméně důležitých věcí. Z toho vyplývá, že soustředí-li se člověk na 20 % opravdu důležitých věcí, ušetří 80 % času pro sebe Tak je lepší řešit jen to potřebné a to zbytečné neřešit.
To je dobrý - řešič. Už konečně budu moci krátce a výstižně zaškatulkovat tyto spoluobčany.
dříve se ta škatulka nazývala "drbna", ale dnes je to nekorektní a genderově nevyvážené a "řešič" to řeší
No, řešičů je zde spousta a píší děsivé blogy, no ale jsou potřební, aby jste mohl ocenit a najít ty pohodáře.
Co se týče jak reagovat na :..,,Jak se daří", dlouho jsem ve státech odpovídal svým kamarádům:.. ,, .it can be always better", myslel jsem jak jsem vtipnej, nebylo tomu tak a tak jsem prostě přešel na jejich jazyk a za všech okolností jsem recitoval, že to je prostě fantastický,nádhera a zapadl jsem...
Má odpovědˇ: ,,nikdy sem se neměl lepší". Tuzemskej řešič je naserděnej, pohodáž to pochopí
Díky a jako návdavek druhou část hlášky z Knoflíkářů "to nereš!"
Ihned mi naskakuje pojem - Eva Šafráková. Neuvěřitelně cenný model - baby tažné z pracoviště. Skutečně, nic není nemožné, včetně pozření 10 piv a ráno spolehlivě za pracovním stolcem. Přišla doba povyšování! Říkám, už je to i trapné - Eva! Jo, jo, úžasná - ale kdo poté na nás bude robit? NIKDY povýšena nebyla - házely se jí zasloužené odměny .
Kunderování, Nohavicování, vyznamenávání - mne nebere. Když jsem kdysi v SSM, (vylepšování třídního původu) stál v řadě, právě tam se zrodil můj bonmot - Já mladý muž, opilec a zhýralec - oni mne tady oměnují = "Každého můžeš ošálit, sám sebe nikdy ne". Poprvé oznamuji, že jsem držitel ocenění - "Bojovník proti fašismu II stupně"! Opět akce mládežníků - Vatry na horách. Pálili jsme tak udatně, že předseda Okresního výboru Bojovníků, mne fakt přizval a v jejich sekretariátu ocenil. Já se opět styděl, věkově - nevhodné! (Jinak vynikající bojovníci - fakt sranda) .
Závěr - Opravdu jsem se propracoval k poznání, že nejlepší vyznamenán í je to - Ktreré člověk udělí sám sobě! Jak žil, jak konal, jak se chopil funkcí - Manžel, otec, vychovatel a hospodář! Tož tady, bych si zase toho Antifašistu zase s klidem připnul! (Stále buším špalky) ...
Vyznamenávání významných má svůj význam. Významně pro vyznamenávaného a pro vyznamenávajícího. Čeština nám dovoluje si hrát a to je lepší než řešit. Díky za komentář (významně bezvýznamný)
Míval jsem sklon k tomu chovat se jako řešič, i když ne všeho. Na jisté věci, typy a týpky jsem se vždy díval s nadhledem. Čím jsem starší a moudřejší, více musím šetřit svou energii, tak se stále více stávám pohodářem. Teď dovedu také lépe odhadnout, které věci nezměním a nemá tedy moc smysl se jimi zabývat a snažit se je řešit. Blog o nich však občas napsat mohu. To mne moc neunaví a uleví se mi.
To je přímo léčivá terapie psát blog o řešičích Děkuji za komentář
Hezké zamyšlení. Asi jsem obojí. Navenek pohodář, uvnitř sám v sobě ale řeším, ne pořád, ale natolik, že mě to obtěžuje a někdy si říkám a dost. A kupodivu to funguje "seřvat sám sebe".
děkuji, a seřvat sám sebe to je dobré řešení