Přišel jsem, viděl jsem, …..

O vítězství tu nejde. Maximálně o vítězství nad sebou samým, nad svými obavami. Je to rok, co jsem se nechal zvolit šéfem bytového družstva a stal se „profesionálním sousedem“.

Honosím se vznešeným titulem předsedy, ale kvůli tomu jsem se do toho nehrnul.  Mou motivací bylo něco jiného. Zpětně viděno, to byla touha po změně.

Chtěl jsem odejít ze státního úřadu, z Prahy, resp. děsila mne představa, že bych tam měl být ještě deset let, když vím, že se tam změní podmínky a postupně i lidé. A pak šla okolo příležitost. Zpočátku jsem se zalekl odlišného a de facto multifunkčního oboru, o němž téměř nic nevím. Pak jsem si řekl, že je to hlavně služba sousedům a celé je to nejvíc o komunikaci, organizaci, spolupracovnících a získávání zkušeností.

Tak získávám zkušenosti, učím se a mám štěstí na lidi, resp. začal jsem potkávat ty správné lidi a osvědčila se mi pokora, respekt, nebojácnost a smích. Využívám mnohé, co mi tu zanechal dlouholetý předseda, ale musím se vypořádat i s novinkami, které on řešit nemusel.

Něco se mi zdálo tak složité, že jsem našel jednodušší způsob řešení, tedy hlavně pro mne. Každý máme jiný způsob myšlení, pohlížení na priority a třeba legislativu.

Spolupracuji s techniky a mistry svého řemesla a to mne baví. Mám uspokojení z práce, která mi dává smysl. Zejména v případě, když se podaří něco opravit, vyřešit problém, který lidi trápí a který je obvykle technického rázu.

Psychologické problémy vyřešit neumím, jako že někoho ruší sykot v potrubí k topení, mňoukání kočky ve dvě ráno, vytí psa přes den. Vím, že se nejde zavděčit všem, vděčné věčné téma je úklid, někde se uklízí svépomocí, někde uklízí úklidová firma. Většina je spokojena a stěžují si hlavně nespokojenci. Ty vyslechnu, pokývám, občas „protistraně“ zavolám, či pošlu dopis.

Někteří si vzali do hlavy, že to není jako za starého předsedy a že ten nový to neumí (přiznávám, že dělám spoustu chyb), ale kupodivu už se neobjevují a část z nich přestala otravovat. Být v něčích očích arogantní blb není na škodu.

Nejhorší součástí mé práce je právo, resp. právní předpisy. Dříve jsem byl na straně kontrolujících (buzerujících), nyní jsem na straně kontrolovaných (buzerovaných). Vždy jde o lidský přístup, porozumění a spolupracuji s právničkami, s nimiž si rozumím. Snaží se též o lidskost a zdravý rozum.

Zajímavé je to právě s těmi, co neumí či nechtějí najít řešení, bojí se byť sebemenšího úkroku stranou. Tak nám např. donutil vysoký bankovní úředník jeden pár se vzít během týdne, protože by jinak nemohl být vydán úvěr, protože za něj ručili oba a oni si nemohli koupit družstevní byt, neboť členem družstva může být buď jeden, nebo společné členství manželů.

Holt přes systém nejede vlak. Byl to byt po zemřelém, dědic to hned prodal a my jsme dělali hned několik různých smluv z toho víc jak polovinu s krátkou trvanlivostí. „Donucení“ manželé, kteří se stejně chtěli vzít, si berou byt do osobního vlastnictví, tak nechápu, proč banka nemohla být vstřícnější a lidská. Ale je to globální korporace se svým systémem.

Jsme malé družstvo, v kanceláři je nás pár, takže si vyhovíme. Správa domů je náročná práce, ale kromě té úředničiny je to práce i na zdravém vzduchu, v životě jsem nebyl na tolika střechách a nenavštívil tolik bytů a nesetkal se tak s různorodými lidmi.

Tuhle jsem šel s jedním kolegou z domovní schůze a ten se mne zeptal, zda i na jiných schůzích je to taky taková sranda. Když se na to člověk podívá z nadhledu tak to sranda je, jen je škoda, že ta sranda vzniká při diskusích o v podstatě malicherných záležitostech (možná spíš z oblasti psychiky jednotlivých aktérů) a celou tu schůzi obvykle protáhne. Naštěstí po hodině a půl jsou všichni unaveni a rádi se rozejdou. Když se schůze ukončí do hodiny, je to malý zázrak.

Bez toho svého nadhledu, znalostí Paretova pravidla 80:20 a žití čtyř dohod, vědomí, že díky množství právních předpisů může být každý z nás kdykoliv za cokoliv kriminalizován, bych to dělat nemohl. Snažím se ve své práci využívat zdravý selský rozum, vstřícnost, lidskost.

Tak snad to vydržím a s nepříjemnými lidmi se budu setkávat méně.