A co se týče notářky mám jenom samé pozitivní zkušenosti. Je to totiž moje sousedka z ulice. Mladá, hezká, empatická...

U nás též. Zatím jsem měl možnost poznat dvě.

Dovolím si nesouhlasit. Stavět se na odporu úřednímu šimlu smysl má. Měl jsem před 10 lety negativní zkušenost s úřednicemi na Úřadu práce, kde jsem se musel zaregistrovat jako nezaměstnaný. První šok nastal, když místo pozdravu a trochy empatie zaznělo: "Vy určitě nebude chtít, abychom vám hledali práci" Pak mi kromě jiného sdělila, kdy se mám dostavit na schůzku uchazečů o zaměstnání... Na tu jsem nepřišel, protože jsem si hledal práci. Výsledkem bylo, že mi sebrali podporu v nezaměstnanosti za to, že jsem se na tu schůzku nedostavil. Já si to ale nenechal líbit a zabojoval jsem. Tak jsem se odvolal. Neuspěšně. Nevzdal jsem to a hnal jsem to až do extrému. Konkrétně na ministerstvo. A tam mi dali za pravdu, že úřednice na Úřadu práce v KH nepostupovala správně a dávky podpory mi poslali zpětně najednou. Měl jsem z toho skvělý pocit, že jsem zvítězil nad státem. V té době mi totiž byla každá koruna dobrá, protože jsem začínal stavět na vlastní nohy, abych mohl dělat co chci a nedělat co nechci

To gratuluji. Mě nejvíc dojalo, když mi úředník řekl, že kdyby to lidi tak "neojebávali", tak by ty předpisy nebyly tak složité. Tak jsem mu řekl ať se na to podívá z druhé strany. Kdyby ty předpisy nebyly tak složité, pak by je lidi "neojebávali"

Čím je člověk aktivnějším? Tak jej to logicky dovede do zcela jiného světa, úřadů. Staví, rekonstruuje, památkáři, kupuje pozemky, bere úvěr, dědí. Aby přežil. Je dobré přečíst díla - CH. Dickens - "Nadějné vyhlídky". Následně se může vydat na - G. Byron - "Childe Haraldovu pouť". Jedině tak může přežít a uspět ... !

Za vrchol svého umu, považuji 17 razítek na stavbu RD. Po chodbách úřadů získal spousty známostí, podobných zoufalců. Objev nového slova - Radon! První a poslední úvěr, kdysi u ČSOB. Zprvu razítek málo. Pak zase moc kulaté, následně blbě, zase příliš špičaté. Klasický dialog na úřadu, až se tuny papírů podaří zesyslovatět. Tak jo, konečně! "A kde máte kolek? Nemám koupím - Kolky zde nevedeme! Dejte mi to Rozhodnutí. To nelze, čekejte poštu". Na poště fronty, cikánů plno. Říkám si, sakra, oni taky staví. Kulové - berou důchody a podpory. Hurrá, už mám dopis - mohu stavět plot. Žena nemůže, modrý pruh ještě nemá. Musí jít na poštu. Sláva, žena taky může stavět ... Závěr :

Systém byro, je neuvěřitelný. Nedivím se, že lidi si najímají síly. Korektně ovšem mohu sdělit - Se šikanou jsem se nestřetl, naopak. Úřednice se mi i omlouvala. Sdělila, že musí. Poukázala na ty hlavní - Zákonodárce. Ti jsou nápadití a strůjci všeho. .Kdo to rozplete, netuším. Dodávám - Do celého procesu, může vstoupit dobrák - pokojný člověk. Klidně, levicového zaměření. Já mu garantuji - Změní se v osobu zoufalou - šílenou. Zrodí se z něj, úplný "Pravicový extrémista" Začne si klást ty klasiko otázky. K čemu je mi tento stát, žijeme ve 21 století, kdo komu vlastně slouží ? ap. ...

Stát neslouží, stát panuje, ačkoli by měl sloužit. Úřednictvo zvlčilo a ještě se rozmnožilo, spolu se všemi těmi předpisy a razítky. A digitalizace odlidšťuje, nicméně lidskost ještě existuje, ovšem i ta byrokratická strohost a striktnost, která je robotická, ne-lidská. Takže ta loterie platí, záleží na koho narazíte.

Rozumný přístup. Dokáže to už konečně někdo v tom 21. století zjednodušit? Už je trochu čas.

Otázkou je, jak si kdo to zjednodušení představuje. Já bych viděl zjednodušení v prosekání legislativní džungle, tj. zrušení cca poloviny až dvou třetin zákonných předpisů a na ně navázaných úřadů. K tomu se mi líbily následující bonmoty: 1) nastavme platnost všech zákonů od teď na pět let. Platily by pouze ty, které by se stihly přijmout znovu, ostatní by neplatily.

2) Zákony jsou dvojího druhu - jedny jsou hloupé a druhé také škodí.