Svobodným jsem se cítil nejvíc než jsem se oženil. To bylo před rokem 1985. Závan svobody přišel krátce po plyšáku, ale svobodným jsem tak úplně necítil ani jako státní zaměstnanec ani jako OSVČ. Nejvíc svobody si užívám právě teď, kdy jsem už v důchodu. Dělám si už jen co chci a nedělám co nechci. Doufám, že tomu tak bude pokud možno co nejdýl. Základem je však zdraví

Zdravím a souzněle rozumím. Za své osvobození považuji reálný život v důchodu, na zmiňované chalupě. Zvláštní věc, dívat se na plot. Uvnitř je svět normální s pravidly. Mimo? Již nějaký divný .

Co mne štvalo na bývalém pracovišti nejvíce? Prosazovat opatření a směry, se kterými člověk absolutně nesouhlasil. Potvrzuji trend, kapka ke kapce. Přijel kolega, pochopitelné kecy -Jak to tam vypadá nyní? No co by, Bývalé kapky volovin,přešly v déšť novinek a určeného dobra.

Sílí trend, kdy řada lidí vidí řešení. Ne zřídka- Předčasným úprkem do důchodu! To blaho je již prostě svírající. Se zájmem jsou vyposlechnuty poznatky mé - O významu plotů chalupních ! ...

Souhlasím s vámi.

Zdravím Vás.

Mám podobné pocity. Když je shrnu, vyvstane otázka. Cítíš se svobodný?

Ano, pokud jde o cestování za hranice.

Ne, pokud jde o běžný život. Jsem totiž pod palbou silného uskupení: banky, mobilní operátoři, obchodní řetězce, média a stát. Nepoužívají sice ostrou munici, ale "Střelivo hromadného oblbování". Má dlouhodobé účinky. Chránit se proti němu je těžké.

PF

děkuji, trefný komentář