O rozdílech

Je rozdíl mít a být. Je rozdíl být tím či oním. Hledejme rozdíly. A nebojme se rozdílnosti. Každý jsme jiný a dohromady tvoříme celek.

Je rozdíl mezi neuronem, bílou krvinkou a trávicí buňkou. Každá má svůj úkol, funkci. Všechny jsou však součástí celku, lidského těla a dohromady pomáhají jeho funkčnosti, jeho životu.

Je rozdíl mezi přirozeným strachem (pudem sebezáchovy) a strachem úzkostným, kdy se nám ještě nic neděje, ale my strach máme, protože máme takové představy, co by se stalo, kdyby …. nebo:  něco se mu (jí, mně) určitě stane. Takový strach nás ovládá a nepřestane s tím, dokud ho buď nepřekonáme, anebo se mu zcela neoddáme (tj. podlehneme mu).

Je rozdíl i v pomáhání. Jednorázově pomoci, aby se ten, komu je pomáháno sám postavil na nohy, je pomoc účelná. Ten obvykle poděkuje a projeví vděčnost. A pomáhat, protože se to sluší a je to žádoucí, může být naopak bezúčelné. Někdy je pomoc (zvláště ta neustálá) kontraproduktivní. Ten, komu je pomáháno, ji bere jako samozřejmost, nárok, právo. Pak mu naopak může pomoct odejmutí pomoci, protože to ho může probudit a dodat mu sílu postavit se na vlastní nohy.

Je rozdíl být majitelem či provozovatelem kavárny a příslušníkem myšlenkového proudu, pro nějž se vžilo označení „kavárna“.

Je rozdíl být laskavý a na laskavého si jen hrát. Být upřímný a za upřímného se vydávat. Lhát a tvářit se, že říkám pravdu. Je rozdíl mít slunce v duši a být aktivistickým sluníčkářem.

Je rozdíl mravně žít a o morálce kázat. Je rozdíl upřímně se smát a vypočítavě se vysmívat. Je to hodně o přetvářce a pokrytectví. Již naši předci vyčítali kdysi církevním prelátům, že kázali vodu a pili víno.

Je rozdíl být mužem a být ženou. Je rozdíl být dítětem a dospělým. Přesto rozdílní muž a žena mohou tvořit harmonický celek, partnerský (manželský) pár. „Musíme být trochu stejní, abychom si rozuměli, a trochu rozdílní, abychom se milovali“ (Jean-Jacques Rousseau). Každý člověk začíná svůj zdejší život narozením jako miminko, pak roste jako dítě, zraje jako dospělý a stářím postupně uvadá až k nevyhnutelné smrti.

Když rozdíly tvoří tu pestrou mozaiku celku, je to nádhera života. Proto buďme rádi, že jsme rozdílní, máme rozdílné zkušenosti, názory, vnímání. Jen se nevydávejme za to, co nejsme.

Je rozdíl mezi láskou a žádostivostí či závislostí. Láska je bezpodmínečná, nezávislá a čím víc takové lásky, tím líp. Opakem takové lásky nemůže být nenávist, ale pouze neláska. Nemusím každého mít rád, ale také nemusím ty, co nemám rád, nenávidět.

Až si toto většina lidí uvědomí, tak jistě bude líp.