Návrat (idiota)

Dalo by se to tak brát. Jak říkával exprezident: „názory nemění jen idiot“. A také byl film s názvem „Návrat idiota“. Možná tím, že se sem vracím, se chovám jako idiot.

Ovšem nebudu takový idiot, abych se tady, byť jen ždíbínkem, dotýkal témat politických, potažmo společenských. Tím jsem se (podobně jako chytrá horákyně) ve smyslu oblečená a zároveň neoblečená vypořádal se svou autocenzurou. Tu jsem přijal i nepřijal.

Takže to, co by zavánělo autocenzurou, tady nebude. To si můžete najít jinde (chytrým napovídá můj profil). Předpokládám, že zde bude hlavně to osobnější, niternější, něco z přírody a sem tam nějaká úplná kravina.

Z toho i vyplývá, že četnost mého psaní bude nejspíš řidší než dřív. Zjistil jsem, že mít dva blogy, je výhoda. Je to skoro jako vést dvojí život, jeden veřejný a jeden skrytý. Jeden opatrný, druhý upřímný.

Když to píšu, vzpomněl jsem si na Cimrmany a důmyslně schovaný leták „svou pravdu nebudeme skrývat“ a také na „dva v jednom: Wash and Go!“ nebo dokonce na dvojici dvou charakterů v jedné osobě (Dr. Jekyll a Mr. Hyde).

Asi bych to takhle vůbec nepraktikoval, a ani jsem to původně nechtěl. Ale když jsem zjistil, že bych tu mohl být smazán navždy, místo pouze dočasného „zákazu činnosti“, bylo mi z toho smutno a naštvalo mě to.

Zkusil jsem si tedy samostatnou cestičku. Je to skvělé, jsem omezen jen sám sebou a čtenáři mě i tam navštěvují a čtou, a to mě těší. Jak jsem se koukal ani tady jsem nedosáhl během pauzy úplnou nulu.

Byť jsem pauzu přerušil článkem v Hyde Parku, kdy jsem si spojil viděné parte na hřbitově s místním blogerem (nový blog od něj se neobjevil, tak nejspíš už mezi námi opravdu není). Vlastně mě docela mrzí, že některé mé „perly“ zůstávají mým zdejším čtenářům více méně skryty, tak jsem se rozhodl, je tady opět odkrýt.

Proto ten návrat, pro něco, co bych chtěl sdělit s tím, aby to mělo větší dosah. Budou to ale články s očekávanou nižší čteností (přesto s největší pravděpodobností vyšší než na druhém blogu) a nižší karmou. Protože tu nebudou blogy společensky konfrontační, neočekávám ani vášnivou diskusi.

Probouzím tímto „uvítacím“ článkem tento blog a omlouvám se všem, že jsem svůj původní slib nedodržel. Avšak věřím, že to aspoň některé pravidelné čtenáře tohoto blogu potěší.