Na vlně pozitivity

Jak být na vlně pozitivity? Nejde to vždy. Pokud to někdo tvrdí, je to jen póza. Život nemůže přinášet jen samá pozitiva a jistoty. Život je pohyb, proud změn.

Přicházejí chvíle radosti, ale i třeba smutku a vzteku. Nechávám tyto emoce mnou projít. Nedávno mi ukradli ze sklepa kolo. Naštvalo mě to. Přišla změna plánu, řešil jsem to. S Policií, s pojišťovnou, s kamarádem, který mi opravil zničenou kóji. Pak přišly peníze z pojišťovny, které pokryly finanční ztrátu odcizeného kola.

Bylo na nové kolo. Šel jsem si ho vybrat. Řešil jsem, jak ho lépe zabezpečit. Dohodl jsem se se sousedy, vzal jsem si na sebe jednu společnou místnost (kde máme uskladněnu část nábytku), zaplatil výměnu zámku (nové mohutnější kování a nová fabka) a mohl jsem si přivést kolo. Tak se to negativní obrátilo do pozitivna.

V práci na nás více než v minulých letech dopadají časté změny vlastníků, úmrtí (populace nám stárne a odchází), s tím souvisí daleko větší množství práce a k tomu samozřejmě výmysly (a nesmysly) státní byrokracie. Takže je člověku smutno, je naštvaný hlavně ze zbytečně přidělané práce a z proměny (spíše výměny) klientů. Přibývá vlastníků, kteří zde nebydlí, byty mají na kšeft a také nám přibylo konfliktních a problémových nájemníků.

Jak se zde dostat do pozitivna? Řešit zadané úkoly (pokud možno) včas, utřídit si, co počká, a co je třeba řešit neprodleně. Potěší splněné úkoly, protože už je máte za sebou. Potěší, když vás někdo pochválí, když se něco povede, zejména rekonstrukce na domech. Úspěšně jsme ukončili nějaké investice a lidé to kvitují. Tady mi ta práce dává největší smysl a tady mě i pozitivně nabíjí, zde cítím užitečnost, že jsem pomohl dobré věci.

Stejně ale cítím potřebu si odpočinout. K tomu mám víkend, který dnes začíná. Navíc příští týden dovolená (jarní prázdniny). Zítra ještě na koncert Karla Plíhala, pak na chatu. Podle počasí: lyže, běžky, bazén, fyzická práce, příroda, a hlavně čistá hlava.

Práce neuteče, pozitivní bude už to, že mě čeká jiný typ práce (fyzická), digitální detox a uvidíme, zda nás nečeká nějaké nepříjemné překvapení. Ale to jsme si snad vybrali minule. Zase byla velká voda, tak jsem zvědav, zda nám potok něco nevyplavil na pozemek či neshodil nějaké stromy.

Sníh sice slezl, ale zase má začít sněžit a více mrznout. Tak se tomu budeme muset přizpůsobit. Ostatně člověk se přizpůsobuje celý život nějakým vnějším podmínkám. Nicméně to, jak žije, jak vnímá, jak se cítí, si vytváří sám.

Není třeba být pozitivní za každou cenu, je třeba přijmout a zpracovat své stíny a negativitu vyřešit rychle a z chyb se poučit. Nedávno mi vyšla tajenka křížovky: „Kdo věří, je šťastný, kdo pochybuje, je moudrý“.

A hned přijde otázka: mohu být šťastný a moudrý zároveň, nebo se to vylučuje? Nechal bych to koňovi, ten má větší hlavu.

Kromě toho, už pomalu nasedám na vlnu pozitivity. Jsem zvědav, kam mě spláchne.