Miss a Trump

Název připomíná disneyouvku „Lady a Tramp“, což mi vytanulo krátce po setkání aktivistky Grety s americkým prezidentem na půdě OSN. Ihned mi naskočilo „Lady a Trump“, jenže v případě Grety jde o slečnu, proto úprava na Miss.

Krátké setkání dvou světů. Protikladných. A dokonce víceúrovňové. Generačně pohlavní: mladá žena (dívka) a starý muž. Pokrok, moderna, globalismus na jedné straně, proti přesnému opaku (konzervatismu, tradicionalismu a vlastenectví). Co mne na tom kratičkém setkání – nesetkání zaujalo?

Snaha nepotkat se tváří v tvář. To bych přičetl jednak protokolu ochranné služby prezidenta USA, a jednak obavám každé strany z neočekávané reakce. Americký prezident je neřízená střela a též případná Grétina reakce mohla být neočekávatelná.

Trump svou neřízenost prokázal následnou krátkou ironickou poznámkou na Twitteru o šťastné dívce, která má budoucnost. Přitom na jiném fóru řekl, že budoucnost patří vlastencům, ne globalistům.

Podle zveřejněných fotografií se zdá, že s německou kancléřkou Angelou Merkelovou si Greta porozuměla. Je velmi pravděpodobné, že takové souznění Grety se současným americkým prezidentem, by nenastalo.

Lidstvo se nějak vyvíjet bude a změny jsou nevyhnutelné, tlačí nás čas a problémy (ve všech oblastech důležitých pro život), které na nás dopadají. Co si máme uvědomit a jakou cestou se vydat? Cestou pokroku nebo zpět?

Potřebujeme nové paradigma, to se rodí (zřejmě v porodních bolestech), zároveň to chce nechat zemřít (ve smrtelných křečích) to staré paradigma, které už nevyhovuje a přestává fungovat. Staré paradigma bezduchého sobeckého konzumního materialismu založeném na neustálém růstu, potřebujeme nahradit něčím oduševnělejším, životu přejícím a k přírodě ohleduplnějším. Čili ne růstový rozvoj za každou cenu, ale trvale udržitelný rozvoj a život.   

Tak koho si zvolit Miss nebo Trumpa? Neodsuzuji ani jednoho, více rozumím Trumpovi, ale snažím se pochopit i Gretu. V každém vidím určité poselství. Greta je symbolem revolty mladých proti kořistnickému přístupu k přírodě, proti rostoucímu konzumu, proti zhoršeným podmínkám života následujících generací.

To vše je na tom dobré, pomáhá to otvírat lidem oči, ovšem příliš se tlačí na pilu, chytly se toho nadnárodní korporace, byznysmeni, politici a média ... a jak to bývá, změní-li se idea v ideologii a aktivita v aktivismus, může to napáchat víc škody než užitku. Trump (a jeho strana) je přinejmenším korektiv, který volá po návratu k přirozenosti, po zdravém rozumu, úctě k předkům, k vlastenectví. Může to z jedné strany připomínat zpátečnictví, avšak je to spíše brzda, důvod se zastavit, zamyslet, snažit se pochopit, proč se co děje.

Máme našlápnuto k různým scénářům dalšího vývoje. Buď bude svět více unifikovaný, globální, méně rozmanitý, spíše nepřirozený a více kontrolovatelný a může nás ovládnout umělá inteligence, nebo se vydáme cestou ke světu rozdrobenému, s větší rozmanitostí, více přirozenému. Už dnes existují „dva světy“, ten „globální“ (který se prosadil nejvíce v metropolích) a ten „lokální“, co přežívá ve venkovských a odlehlých oblastech. Mému pohledu je bližší ten svět lokální.

Jistě si většina z nás přeje ne válku, ale lásku. A s láskou lze změnit svět. Bezpodmínečná láska je láska bez podmínek, ale také bez nenávisti. Není to o tom, že mám-li rád jednoho, automaticky musím nenávidět druhého. Toho mám rád, ale onoho rád nemám, nemusím ho mít rád, ale také ho nemusím nenávidět.

Čím více lidí toto bude umět, tím bude na světě líp. Potřebujeme spíše nějakou rozumnou syntézu, přemýšlet o tom, jakým způsobem protiklady spojit, než hrotit konflikt a vyžívat se v negaci.

Spojuje spojka „a“, rozděluje spojka „nebo“. Není to Miss nebo Trump, ale Miss a Trump. Podobně jako kdysi Havel nebo Klaus? Ne, Havel a Klaus, rozdílné typy, názory, na jednu stranu si vzájemně odporující, na druhou doplňující. Snílek (idealista) a pragmatik. Dvě strany téže mince.

Přestaňme si vzájemně „odporovat“, ale zkusme se „doplňovat“. Je to jen změna náhledu (ikdyž těžká, zvláště pro ty jednostranně přesvědčené).