Máme jaro, přijde léto ....

Přichází příjemný čas. Čas rozkvětu, rozpuku, růstu. Příroda se zelená a kvete. Sníh se drží jen ve vyšších polohách, mrazy polevují, teploty porostou.

Budeme (mnozí z nás) častěji venku a nebudeme vnímat ten ruch, neklid a boj z médií. Až na nějaké závisláče přikované k obrazovkám televizí, počítačů a mobilů v podstatě po celý den. Lapené existence, které si nedovedou bez toho „čučení“ na obrazovku život vůbec představit a chtějí stále větší, rychlejší, dostupnější internet, data a já nevím, co ještě.

Co tu ještě máme? Inflaci máme. Zdražování všeho. Nejistotu. Také už tu máme zase Chartu. Tentokrát Chartu 2022. Tak jako režim reálného socialismu zplodil Chartu 77, tak režim reálného covidismu zplodil Chartu novodobou. Covid je teď sice mediálně upozaděn, ale režim covidismu stále trvá.  Jen byl mediálně přebit jiným bojem, válkou na Ukrajině. A také tak trochu jarem a později létem. Na podzim se vrátí a s ním přijde Zákon (pandemický). A v plné síle. Pokud tedy už bude mír (nebo „únava“ z války) a pokud nebude všechno jinak.

Horka se sice čekají v létě, ale u nás bude „horký“ zejména asi hlavně podzim. A nezpůsobí to jen zvýšená teplota v politických kruzích v očekávání výsledků komunálních a senátních voleb. Nejspíš nás svou přítomností znovu oblaží „reinkarnovaný“ covid, který mnohým z nás zvýší tlak. Také bude záležet na tom, v jaké formě se podzimu dožijeme (finanční, fyzické a psychické). Jak na tom bude náš průmysl, zemědělství a služby. Čili ta výdělečná část hospodářství, která tvoří nějaké směnitelné hodnoty. Asi největší horko paradoxně způsobí začátek topné sezóny. S plynem nebo bez?

Přijde zima, která se šéfů evropských států zeptá: „co jste dělali v létě“? Koupili jste si plyn, bez něhož se těžko obejdete? Doplnili jste zásobníky a sjednali dodávky? Už máte plán, jak nahradit ten ruský a jak dlouho to bude trvat? Jestlipak máte zásoby pšenice? Poučili jste se z událostí? Jste ochotní a schopní pomoci svým lidem? A jestlipak vy „nahoře“ vůbec víte, jak lidé za hranicemi velkoměst a správních center (u nás Prahy a Brna) žijí?

Ale zatím tu máme jaro a na chmurné zimní scénáře je čas. Navíc nevíme, co vše ještě zažijeme a zda a jak bude fungovat vláda a státní správa. A co vše ještě lidé vydrží, a jestli (příp. kdy) ten pohár trpělivosti nepřeteče.  Zatím se nám sáhlo jen na peněženky. Ti s rezervou to snáší lépe. Jenže, co ještě snese naše ekonomika, co ještě ustojí a co už ne? Raketový nárůst nezaměstnanosti nemusí být chimérou.

Ale nemalujme čerta na zeď. Nějak bylo, nějak bude. Výhodou bude otužilost, psychická odolnost, trochu toho samozásobitelství a svépomoci.

Tak snad užívejme dní jarních. Je to krása, ta jarní krása. Tak něco té krásy zachycené na mobil.