Babička sekávala srpem, nikdy nás k tomu nepustila. Moc dobře věděla, že i já jsem schopna si levou rukou trávu přidržet a v pravé ruce srp a neštěstí by bylo na cestě. Samozřejmě, že jsem srpem zkoušela sekat, ale nic jsem nenasekala.

A to si lepší příběh zažil můj mladší brácha v dětství, to snad ani nechodil do školy a vzal (nepozorovaně) srp do ruky a zkusil to. Málem si oddělil palec od ruky. Nutno dodat, že byl na zahrádce s tátou a naši nikdy auto neměli. Bydleli jsme sice u nemocnice, ale zahrádka byla tak necelé 2 km od nás. Kousek od zahrádky stavěl autobus MHD a ještě blíž měl otočku. Tatínek takový ošetřovatel nebyl, ale zabalil ruku to toaleťáku a ubrousků, běžel se synem na otočku autobus a tam autobusák neváhal a rovnou je odvezl do nemocnice a tam prst přišili a zachránili. Když jsem mu vyprávěl svůj nedávný příběh, vzpomněl si na ten svůj

To máte super, že máte takovou ženu. Já bych nejspíš omdlela, takže nejen že bych vás neošetřila, ale ještě byste měl musel křísit.

Děkuji vyřídím. Její role zdravotnice a strážného anděla se mi opravdu hodila. Ale hraje samozřejmě i jiné role, jako každý z nás. A k mé spokojenosti může nosit bikiny i po padesátce