Konečně krásně

Kdybych věděl, který prezidentský kandidát nám to tak hezky zařídil, tak jsem ho určitě volil. Je hezky, tak chci prožít hezký den.

Chci se radovat. Koukám, že dnes má svátek Radovan. Radovanovy radovánky. Jen si nemůžeme dopřát radovánky na sněhu. Ale jak koukám z okna, tak to vypadá na krásnou procházku nebo lépe na projížďku na kole.

Azurová barva bezmračné oblohy láká ven. A tomuto lákadlu s radostí podlehnu. I ty minulé dny všední byly aspoň mimo práci v tom volném čase naplněny radostí. Ve čtvrtek večer jsem se sice nesešel s chlapama na sokolském cvičení, ale navštívil jsem boleslavské divadlo a vychutnal si divadelní představení. Líbilo se, potěšilo.

V ušmouraný a ušmudlaný pátek jsem se prošel se psem a večer jsem si zahrál ping pong, což mě po dvou hodinách docela znavilo, tak po návratu jsem se jen umyl, převlékl a usnul.

Já jsem tu kampáááň jen zpovzdálí sledoval jako princ Drsoň a vypadá to, že už to prošvihnu. Nějak mě úplně přešla chuť, a to jsem v přímém přenosu žádnou debatu (politické školení mužstva) ani nesledoval, jen jsem si o tom přečetl a vyslechl rozdílné představy a dojmy těch, kteří to sledovali.

Jasně, píšu to v době, kdybych ještě stihl odvolit. Nepůjdu tam, ještě bych řekl volební komisi, jak je venku hezky a jak je mi jich líto, ale tak škodolibý nejsem. Stejně jsem nechtěl volit nikoho z velké trojky a vypadá to, že postoupí pánové Babiš a Pavel a k radosti mi stačí, že s největší pravděpodobností nepostoupí paní Nerudová. Volit trpaslíka s pravděpodobným jednociferným výsledkem je nakonec stejné jako nevolit. U Březiny bych se o to určitě pokusil a šel bych.

Půjdu se tedy dnes po obědě radovat ven. Večer se podívám, jak to dopadlo, rozhodně to nehodlám sledovat v nějakém televizním přenosu navíc v tak krásném dni. Chudáci lidé v těch volebních komisích, volebních štábech a volebních studiích.

Zas tam budou plácat prázdnou slámu, zas budou jedni zklamaní, druzí budou oslavovat. První část hry končí v sobotu 14.1. 2023 ve 14 hodin. A začíná příprava na finále.

To přežijeme, důležitější pro život vezdejší budou jiné události a spíše mimo nás (co se týče politiky) a pak, co se bude dít v nás samých. Čemu dáme přednost. Nezapomínejme, že nenávist je projevem strachu. Nenávist je vysoce sebedestruktivní, sžírá svého nositele. Ten má jedinou šanci, že se jí včas zbaví. A když ne, pak se ostatní zbaví nenávistného.

Tak dejme přednost radosti, lásce, respektu a toleranci. To, že s někým nesouhlasím, neznamená, že ho musím nenávidět. Nemusím s ním chodit na pivu a mohu ho tolerovat. Ach ty bojovné fejsbúky, často stoky prolezlé vzájemnou nenávistí sociálních bublin.

Ale dnes je krásně, čas pro digitální detox. Aspoň do večera.