Konečná

Linky hromadné veřejné dopravy mají konečnou. Dál prostě autobus či vlak nejede. Tady končí a obvykle se vrací zpět na druhou konečnou. Život člověka v tomto světě končí smrtí. Co je po ní?

Přežívá věčné vědomí, duše. Tomu můžeme věřit či nevěřit. Lidé, kteří měli zážitek blízký smrti (klinickou smrt), toho vědí víc. My ostatní se to dozvíme (asi až) v době naší vlastní smrti. Ta určitě přijde, fyzické tělo jednoznačně zemře.  

Když nám zemře někdo blízký, koho jsme měli rádi, většinou mu přejeme cestu do Nebe. Říkáme dětem, že dědeček nebo babička už tu s námi nejsou, jsou teď nahoře v nebíčku a už je nic nebolí.

Ano smrt je nyní aktuální téma, které jsme v našem euroatlantickém civilizačním okruhu vytěsnili ze života a bojíme se jí. Jenže se jí jako tématu nevyhneme, protože nyní je všudypřítomná. Smrt ale patří k životu, podobně jako zázrak zrození života, jeho růst, zrání, stárnutí a konečná: smrt. Týká se to všech živých bytostí na Zemi, živočichů, rostlin, stromů.  

Covid nám nepřináší jen negativní věci, ale i ty pozitivní. Dostali jsme více volného času k přemýšlení o tom, jaký chceme žít život, protože nás zavřel doma. Tlačí na nás a doslova nás ždíme až na dřeň. Lezou z nás emoce hněvu, strachu, agrese, odporu. Na druhou stranu nenápadně bez povšimnutí hlavních médií zde klíčí jiný svět, svět lásky, ohleduplnosti, přirozené sounáležitosti, spolupráce.

Starý svět odchází a Covid to urychlil. Starý svět odchází v chaosu, to pozorujeme v přímém přenosu. Nechce se vzdát svých přesvědčení, moci, máme ho totiž zažraný pod kůží. Jenže přestává nám vyhovovat. Nechceme svěrací kazajku, jeden správný světonázor, ale zároveň víme (nebo aspoň tušíme a cítíme), že už se nemůžeme vrátit ke kořistnickému způsobu života na úkor přírody a druhých lidí.

Že naší modlou nemůže být hromadění peněz, majetků a věcí, že jich tolik k životu nepotřebujeme a že nás nečiní šťastnými. Protože si nemůžeme užívat věcí, co jsme si dříve užívali a mnozí nadužívali, měníme své hodnoty a priority, začínáme si vážit maličkostí. Peníze přestávají hrát takovou roli, čas strávený v práci (obzvlášť v té, která ani člověka nebaví, ale jen živí) také. Najednou je mnohem důležitější se pořádně nadechnout, pobývat v přírodě, hýbat se, věnovat se rodině, dětem, sami sobě, bránit svoji svobodu, přijímat zodpovědnost za svůj život a hledat jiné přístupy k řešení problémů, které již starý (evolučně přežilý) systém řešit neumí.

Protože princip boje, kontroly, pána tvorstva není Přírodou podporovaný. Naopak se postupně prosadí princip člověka jako součásti přírody, s pokorou k ní, s ní spolupracující a tvořící. Zní to naivně v souvislosti s tím, co vidíme, že se děje. A neděje se to právě proto, aby to s námi otřáslo, aby nás to dotlačilo k probuzení z hypnózy, abychom se už konečně vzdali svého strachu ze života, svých jistot a bezpečí, které se stejně hroutí? Abychom se dostali z „okovů Matrixu“? To nikdo za nás neudělá, to je vnitřní práce jednotlivců zapracovat na sobě v duchu hesla: „změň sebe a změníš celý svět“.

Své zamyšlení jsem nazval „Konečná“. Asi jsem si konečně uvědomil, že je na čase, abych skončil s psaním o Covidu. Když tvrdím, že nejvíc by všem prospěl bobřík mlčení a omezení televizního vysílání všech Corona-TV, tak mám jít příkladem a mlčet. Své jsem si k tomu již řekl (co na srdci to na jazyku) a je to zde volně dostupné.

Jistý jsem si jen tím, že Covid mění svět, který jsme znali a je to záležitost celoplanetární. Protože mentalita a kultura lidí na různých místech planety je rozdílná, je rozdílný i přístup jednotlivých regionů, platí i to, že jednotliví lidé jsou různí a také mají své různé přístupy k řešení problémů.

Přesto věřím, že Covid jednou odezní, neodejde, ale zeslabí bez ohledu na to, jak s ním budeme (spíš neúspěšně) bojovat. Otázkou je, kolik nás to bude stát lidských životů, ať již díky viru přímo, či nepřímo (tj. díky opatřením). Věřím, že nevymřeme jako dinosauři a že větší část lidstva přežije a bude žít v souladu s touto nádhernou pestrobarevnou planetou.

Po zimě přichází jaro, po noci den, po bouři se vyjasní. Tak funguje boží svět tady na Zemi.