Martinicemi zpravidla projíždím jen kolmo. Vyjedu z lesa okolo rybníku, přejedu železniční trať, pak silnici a vjedu do dalšího lesa a jsem z Martinic pryč. Teď už to není problém, ale bývala to komplikace, když mi tehdy ještě manžel pořídil na kolo tretry a já ještě neměla vypěstovaný návyk, že než se sestupuji z kola, musím vycvaknout boty ze šlapek. Takže se mi třeba stalo, že jsem zastavovala před přejezdem, protože jel vlak, a rovnou jsem si tam lehla nohy připevněné na šlapkách.

"Navíc se v Martinicích křižují, což se projeví tím, že nejprve jede vlak do Martinic a za 20 minut jede vlak zpátky."

Zdroj: https://jtichy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=803464

"Skupina trpaslíků se dezorientuje podle buzoly" (© Vodňanský&Skoumal)

Tak můj děd stavěl dům na konci 30.let (v okolí Prahy) a umístění - co nejblíže ke dráze. Bohatí stavěli na Berounce, částečně na Benešov, my chudí na Kolín (Kyje, Počernice, Běchovice). Autobusy příměstské v tom směru pamatuji až kolem r.1955.

Dřív hrála roli docházková vzdálenost na vlak, dnes v Praze blízkost metra. Je fakt, že v Praze a okolí zažili vlaky poslední dobou renesanci, i nová nádraží a zastávky tu jsou: Zahradní město, Eden, Kačerov, Rajská zahrada.