Jaká nejistota? Vždyť jedno je jisté: všechno dopadne libovolně.

a jisté jsou jen daně a smrt

Ještě lehce reaguji na to minulé. Zda bude 1.000 blog? Říkám že bude a pište dále. Důvod je jednoduchý - Jsme lidé. Jsem si vědom, že svět nezměním a tedy pak jakási forma dialogu - zábavy. Největší objev z dopisování? Zřejmě to, že nikdo - se pod argumenty druhého nezměnil. Jinými slovy, existence vrboví a šumění listů autorů. Ti nejzarputilejší si to nejcennější - diskusi, i uzamknout. Srandovně se vymlouvají, že nesnesou reakce čtenářů ..

Každá doba nese to své. I když jsou reálné těžkosti, vůbec bych ji za nesnesitelnou nenazval. Jsem si vědom, byly doby nesrovnatelně horší. Skutečná Hospodářská krize - nebo bezdůvodně znárodnění. Poznal jsem z vyprávění, týká se členů mé rodiny ...

Poučit se ovšem dá. Za jedinou spolehlivost? Považovali své zdravé ruce a hlavu. Byli si vědomi - Jediná jistoty - Že bude nejistota. To není o ustrašenosti, nebo hledání spásy. To je o stylu života. Pokorně načíst jev - řada lidí to tak nebere. - To, že se daří? Nesmírně podezřelé, signál! Neklamný znak, že to zřejmě brzy ustane. Člověče, počítej s tím a zařiď se. Nemůže být pořád dobře a slibovat dokonce lépe. To je typické heslo šarlatánů. Ne zřídka tak řeší sami sebe ...

K tomu nemám, co dodat. Tisíci blog? Mně to vychází do dubna a to už je jaro a budu spíš venku a vypadá to, že si budu potřebovat uvolnit ruce na jiné činnosti než psaní blogů Za chvíli se tady začnu nořit do hřejivých náručí, témata už mám