- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dohadujete se stále o minulosti, ale co dělat v přítomnosti, když my třeba v Lbc
máme : Design Days Reichenberg - přes všechny války a boje o Češtinu ...
Tak nějak mi z toho vyplývá, že se mám radovat ze života a přestat myslet na to, že na postech nejvyšších ústavních činitelů ČR jsou opilci, křupani, agenti Stb a podvodníci. S takovou životní filosofií mi laskavě ve vší slušnosti vlezte na záda. I s panem Jiroudkem
Také i Vám přeji pěkný advent, jakož i dny další
A K NEPOVINNÝM VOLBÁM chodili za totality téměř všichni.
Ty volby sice byly (údajně) nepovinné, ale soudruzi přesně evidovali, kdo nevolil. A tito lidé pak byli v hledáčku StB, zpravidla se jim pak v jejich kariérním postupu nedařilo a jejich děti měly (jako z udělání) problém dostat se na vysokou školu. Asi tak.
Tak. Ale ne jen sám za sebe, neb to si může dovolit toliko mladˇas, který ve skutečnosti jakoby odpovídá sám za sebe, čili za nikoho. Pokud dospěje, pak pochopí, že je důležité mít i s kým a pro koho. A to nelze žít virtuálně, ale toliko v reálu. A se vším i ve všem všudy
děkuji za doplnění, ve dvou se ta životní kára táhne lépe
Karma, přestože textu postrádám význam svobody. Máme volbu nějak se chovat a vyjádřit se.
Souhlas!
Pro sebe doplňuji, že to jak se chováme je vždy důsledek jen naší svobodné volby. Vymlouvat se na okolnosti je z tohoto pohledu irelevantní.
Nedávno se tu objevil komentář, který byl sprostým výsměchem na adresu disidentů a v podstatě byl i nesmyslným odmítnutím jejich činnosti a aktivit, navíc to byl i soud jejich prodejnosti (fin. podpora ze Západu). Vy píšete, že kdyby byli všichni jako Milada Horáková, jako Češi bychom nepřežili. To vidím jako úvahu spornou, možná zavádějící. Také by se dalo říci, že kdyby byli všichni jako ona, nemusela být zavražděna. Nebo kdyby takových lidí bylo mnohem více, nebyli bychom tak porušení a přetrvalo by u nás alespoň drobné podnikání po celé to porusené období. Nebo by KSČ nebyla tak silná, drzá a zpupná - a tím méně by bylo persekucí. Připomínám to proto, že úvahy o ohebnosti by některými lidmi mohly být pochopeny jako oslava potřebných slabostí k přežití.
Ano, věčná otázka, do jaké míry se přizpůsobit, do jaké zůstat nezdolný a co má větší smysl: morální výhra, nebo holé přežiti? Myslím, že dějiny neustále přinášejí zkoušky a jak píšete, každý sám je vyzýván vždy znovu učinit rozhodnutí.
Jenže, život by neměl být válkou, kde je dán i ,,dán" nepřítel, a člověk se octne v postavení ,,budˇ já, anebo on". Čili ,,zab, či budˇ sám zabit". A ,,odsouzenec" před popravčí četou jí sám nezastaví, atˇ vyřkne cokoli, a z jakýchkoli důvodů, či pohnutek. A život mu to nenavrátí. Snad jen ono ,,z mrtvích vstání". Anebo záznam o něm, v mnohdy i různě vykládané historii.