Jak se budou vzdálení potomci dívat na dnešní dobu?

Budou ji brát jako zrod nového světa? Bude se jim na tom světě líbit? Jak jiný to bude svět? Bude to svět „Temného Mordoru“ s dohlížejícím vševidoucím okem?

Planeta bude vypadat jako mrtvá, všude skoro poušť, lidé budou napůl roboti, budou žít pod dohledem v obrovských městech z betonu a skla (či nějakých nových materiálů). Spoutáni technologií, s ovládanou myslí budou muset poslouchat globální vládu umělé inteligence.

Nebo to bude jinak? Bude tu nádherná přírodní zelená „zahrádka“ s mnoha živými bytostmi, člověk bude napůl anděl a bude toho organického přírodního světa součástí a nádherná živá planeta mu poskytne vše, co bude potřebovat.

Jsou to jen mé fantazmagorie? V čem žijeme? V Matrixu? V umělém strojovém programu, který podporujeme svým strachem a poslušností?  

Nevím, jak kdo, ale já, který jsem zažil tzv. reálný komunismus, vnímám, že rok Covidu (2020) nám přinesl nový režim: reálný covidismus. Z reálného komunismu se aspoň dalo emigrovat, ale pokud nechcete jít do úplně jiného civilizačního okruhu (např. islám, Rusko, Čína), nemáte kam.

Postižena je téměř celá Evropa, a pokud náhodou někde covidismus není striktně uplatňován, najdete tam jiné „lahůdky“. Země, ke kterým jsem vzhlížel nejen jako k přírodním rájům, ale i jako příkladně svobodným a demokratickým (Kanada, Austrálie, Nový Zéland) se vlivem progresivismu a covidismu proměnily.

V podstatě je změněn celý svět. Globalizace vykonala své dílo. Výjimkou snad může být Papua Nová Guinea, ale tam, pokud se nemýlím, žijí i lidožrouti. A jak se tam vůbec dostat, že.

Nezbývá tedy než být tam, kde jsem a s tím reálným covidismem se nějak popasovat. Někdo se mu přizpůsobil (za tím je většinou strach nebo pohodlnost), jiný s ním bojuje (za tím je vztek, ale i odvaha) a někdo jej zdánlivě ignoruje.

Starý „matrix“ končí a je připravován nový cestou progresivismu, politickou korektností, a v neposlední řadě díky covidismu a do toho nás ještě tlačí příroda, abychom se změnili. Dnešní svět je opravdu jinde, než byl ještě v roce 2019. Tamten svět předtím už neexistuje.

Teď jde jen o to, čím ten starý dosluhující systém nahradíme. Dokážeme strach překonat láskou? Dokážeme odhalit důmyslné a velmi sofistikované lhaní? Dokážeme soutěž a boj nahradit spoluprací a respektem?

Dokážeme se osvobodit z okovů zdánlivě svobodného otroka a proměnit se ve svrchovanou lidskou bytost? Dokážeme si vzít zpět svou moc a přestat být bezmocní?

Přestat být obětí či agresorem a stát se tvůrcem vlastní reality? Dnes to opravdu jde, jen lidí, kteří kráčí po této cestě, je (zatím) málo.   

Co musí ještě lidmi otřást, aby přestali podporovat pokrytectví, přetvářku, chamtivost, lhaní? Copak očkování dětí a těhotných žen podmínečně schválenými (tudíž experimentálními) vakcínami není dostatečně šílený nápad? A co úřední šikana dětí školou povinných?

Jak mohou lidé věřit médiím, politikům a expertům, kteří si v podstatě protiřečí? Uznávání protilátek po očkování ano (byť třeba nejsou), po bezpříznakově prodělané nemoci (tedy lékařsky nepotvrzené) ne. Proč? Přirozená imunita a odolnost neexistuje? Proč?

Má ještě vůbec nějaký smysl nošení roušek a respirátorů kromě operačních sálů, vybraných nemocničních oddělení a prašných prostředí? Našel někdo na tyto otázky odpovědi v hlavních médiích či od vládních expertů? Já ne.

Ale jsou odborníci (mainstreamu nepohodlní), kteří (aspoň mně) odpovědi ve svých článcích či rozhovorech poskytli.

Možná se to z mého psaní nezdá, ale snažím se jít cestou lidskosti. Snažme se všichni. Robota nepřelstíme, ale s lidmi lze jednat vždy lidsky a slušně. Stačí se omluvit za chybu, poděkovat za radu, popřát hezký den. Třeba si společně krásně zacvičit, zazpívat, pobavit a nevytahovat to, co nás rozděluje, ale hledat to, co nás spojuje.

Začali jsme opět v Sokole cvičit a bylo nám moc fajn. Nikoho ani nenapadly hloupé otázky typu „seš očkovanej?“ nebo „koho budeš volit?“ Setkání bylo veskrze lidské: rád tě zase vidím, jak ses měl celou dobu? Hýbal ses?

Na všech šesti, kteří jsme se ve čtvrtek večer sešli, bylo vidět, že si svou kondičku udrželi, já dokonce díky pravidelnému cvičení a zhubnutí několika kil, jsem na to byl lépe než před Covidem.