Drtinová své protějšky zpravidla drtí, ale když se jí někdo ubrání a nenechá se vtáhnout do drtícího stroje, je z toho někdy docela pěkný rozhovor.

Ano, co se týká hostů a témat jdoucí mimo politiku, je Daniela slušná, ale já se spíše věnoval té politické rovině, kdy se na hosta mračí a snaží se ho chytit za slovo, ale když tam přijde např. zpěvák Koller a se skleněnýma očima tam hltá jednu sklenku vody za druhou a zároveň říká o prezidentovi že je ožrala, tak se na něj Daniela usmívá a ani jí nenapadne se ho zeptat nějak nepříjemně a zkonfrontovat ho :-) Je to přílíš okaté. Tu konfrontaci zkrátka vede a hraje pouze proti jedné straně ;-)

Jistě, tak to je. Jen každého "přitahuje" něco jiného. Mě už zkrátka politici a novináři tolik nevzrušují. Moravcem a jeho hosty jsem již přesycen a asi půl roku se na něj nedívám vůbec. Tak jsem rád, když se v internetovém a mediálním prostoru objevují opravdu zajímaví lidé, kteří mají co říct. I proto jsem zde na blogu a taky si vybírám.

Zaujala mne věta, že pokud je rozhovor veden konfrontačně, zaujme příznivce jedné či druhé strany. O to tu ale přece jde, anebo ne? Nelíbí se mi kultivované reportáže a rozhovory. Možná je to následek zde neustále vnucované povinnosti vést kultivovanou diskusi bez toho, aby vůbec kdokoliv věděl, co to slovo znamená. Nicméně, konfrontační vedení rozhovorů je dnes užíváno snad v celém svobodném světě. V souvislosti s paní Drtinovou připomenu, že díky jejímu konfrontačnímu postoji, odhalila lži pana Haška. Politici prostě lžou a je jen dobře, když jím na tu hru s politicky korektním vedením rozhovorů někdo neskočí. Paní Drtinová nepatří k mým favoritkám ale rozhodně jí dám přednost před Jakubem Železným, jehož vedení rozhovorů je otřesné.

Není otřesné. Je jen mnohdy nakloněné.