Dobro trousí, svobodu rdousí

Zase chválím ohebnou češtinu a pana senátora Kuberu, jež se nebojí pojem „dobrotrus“ použít. Je to výraz možná i neuctivý, ale není vulgární. Navíc je jednoduše definovatelný.

Dobrotrus trousí dobro, měl by to tedy být dobrák. Dobrák je (dle mého) dobrosrdečným a laskavým člověkem. Ten šíří dobro už jen tím, že je, že se usměje, pomůže, poradí, inspiruje. To je dobrák od kosti. Dobrota vychází ze srdce, je vidět v jeho očích, má ji vepsanou ve tváři.

Příčí se mi takového člověka nazývat dobrotrusem. Je to pro mě zkrátka dobrák. Jak tedy popsat dobrotruse? Docela dobře ho definuje vtip, který jsem snad slyšel právě od senátora Kubery.

„Přivezli jsme vám tunu dobra, berte, nebo dostanete přes držku“. Dobrotrus je tedy profesionální šiřitel dobra, co to činí z vypočítavosti (pro peníze), nebo nevědomosti či pýchy. Může se považovat (a často se to děje) za člověka morálnějšího, chytřejšího, prostě lepšího než ostatní. Svůj dobrý úmysl či ideu pak ostatním vnucuje a v tom je ten zásadní problém.

Když takový dobrotrus narazí na odpor, jeho dobrota se kamsi ztrácí. Je-li ve svém „svatém“ úsilí neúspěšný, svede to na ty pitomce, co ho nechápou. A začne vymýšlet, jak je přesvědčit. Když je nepřesvědčí, pak vymýšlí, jak je omezit či zastrašit. Prostě chce jim omezit svobodu projevu a následně svobodu svobodné volby.

Právě rozhodnutím ze svobodné vůle přijímáme za svůj život odpovědnost. Jaký si to uděláš, takový to máš! Ta zodpovědnost je ale velká práce a ta práce za tu svobodu stojí. A je moc dobře, že tu jsou mezi námi dobráci a je mi ctí se s nimi potkávat.

Dobrotrusům přeji, ať pochopí, kam se (se svým dobrým úmyslem) řítí. A těm, kteří vědí, co a proč dělají, přeji, aby se zbavili svého strachu ze ztráty vlivu a pozic.

To už jste zapomněli, že žádný strom neroste do nebe?