Vynikající!

Ano,ať se rozhodneme jakkoliv, buďme k sobě tolerantní a zachovejme si v sobě lásku a lidskost. Vaše články jsou toho příkladem a já za ně děkuji, pane Tichý.

Hezky z toho vyprávění vyčnívá jádro: kdo uvažuje racionálně a kdo iracionálně (resp. emotivně).

Například vůbec nemám potřebu chodit k zubaři. Ale když zub zlobí, tvář je oteklá? I tady jsou lidi, kteří prostě nepůjdou, až nakonec skončí s otravou krve (otec byl zubař a vyprávěl těch historek dost).

Pané Kristýna nemá potřebu s očkovat? Typická ukázka iracionálního myšlení. Nejde přece o to cítit potřebu, ale uvážit, zda to má nějaký, byť malý, význam.

Někomu pomůže zkušenost. Rodiny našich dětí si koronáče přinesly z práce, někdo měl menší potíže, někdo větší. Ale po dojmem oněch zážitků, když se vyskytla příležitost vakcíny, neváhal nikdo.

Ovšem značná část naší populace je nepoučitelná. A k tomu již Seneca poznamenal: "Mýliti se je lidské, setrvávati v omylu ďábelské."

Pokud já pocítím potřebu, jdu. Aby nedošlo k neštěstí.

Je to zkrátka výběr, se rozhlédnete kolem, vyhledáte informace a co si vyberete je na Vás. Poraďte se třeba s knězem - narazíte na toho, kdo Vám řekne očkování je akt lásky, jdi do toho a druhý řekne je to znamení šelmy, v žádném případě. Pak babo raď. Ano, mýliti se je lidské, zkušenosti mohou být různé. Kdybych pocítil potřebu, dávno bych to udělal. Příležitostí bylo dost. Tímto aktem možná ochráním jen sebe před horším průběhem, druhé ohrožuji stejně jak neočkovaný, tak očkovaný, nemám-li příznaky a mám-li negativní test, pak se mne nikdo nemusí bát. Získám-li pozitivní test, získám i bezinfekčnost, v horším případě hraju ruskou ruletu a jsem kandidát na JIP, kam mne nemusí přijmout.

Hezky popsáno, i když né se vším souhlasím....

Hodně o tom přemýšlím. Když jsem kamarádkám poslala odkaz na můj blog o očkování, jako bych píchla do vosího hnízda. Souhlasím, že bychom se měli soustředit na to, co nás spojuje, na hodnoty, které nás rozvíjí a spojují, na lidství.

Je před námi ještě hodně dlouhá cesta.

P.S, Ještě neumírejte!

Umírat v úmyslu opravdu nemám, život mám rád a jsem od přírody zvědavý. Mě mrzí, že to vzájemně vyhrocujeme, bojujeme a obviňujeme se. Což je bohužel typické pro lidi v žijící v roli oběti, ti potřebují viníka a nepřítele. A děkuji za čtení a komentář

Dobře. Napíši s čím nesouhlasím. A to je zodpovědnost za své volby. Nepochybuji o Vaší zodpovědnosti, včera jste jí pod mým textem vyjádřil dostatečně. My dva, nebo třeba pan Burian, tu můžeme polemizovat donekonečna. Ať zvolíme jakékoli řešení, budeme jednat tak, abychom neohrozili sebe, ani nikoho jiného. Jenže v těchto polemikách se zapomíná na to, že je skupina občanů této země, kteří tuto zodpovědnost postrádají a na druhé nehledí. Včera jste psal, že byste se i vzdal nároků na ošetření, v případě nemoci. Možná na to nevypadám, ale zrovna u lidí jako jste Vy, bych na to tolik nekoukal. Ale obecně bych žádná pořadí neurčoval a prostě ty odmítače bych následnou péči nechal zaplatit. Čímž se trochu sám dostávám do pasti, protože jak rozliším lidi, jako jste Vy a ty nezodpovědné, že?

To nejde, každý jsme jiný a existují různé úhly pohledů. Jsou to střípky mozaiky. Trochu odbočím: když si Karel Janeček na Slavíku odříkal svůj projev, to byla hysterie a kanonáda. Najednou byl pro jedny ten nejhorší antivaxer (přičemž jen pochyboval o smyslu plošné vakcinace u dětí), a ortodoxní antivaxeři ho samozřejmě pomlouvali z druhé strany. Můžeme být pro někoho laskavými lidmi, pro jiného arogantními blby. Dětem bývala přirozená imunita vlastní, ale to bylo dřív, my jsme byli furt venku, lezli po stromech, honili mičudu, nořili ruce do písku. Dneska dominuje být s mobilem, na sítích, uvnitř u počítače, některé děti odmítají i pohyb, jedí jen hranolky s kečupem a pijou colu. Možná takové děti vakcínu dokonce potřebují. Pro mě je to nepřirozený svět a nemocná civilizace, na druhou stranu je to technologický pokrok, ale nesměřuje k "odlidštění"? Proto mě těší, když se i takhle virtuálně sejdeme v lidskosti, byť s jiným úhlem pohledu

Je zajímavé, že já jsem u nás ten mladší, očkovaný, který neváhal, sestra můj opak. Jak píšete, všichni se dohadujeme o tom jestli ano nebo ne hlavně s těmi, které moc osobně neznáme. Se sestrou máme stále stejný vztah. Za mě karma. Pěkný pohled z jiného úhlu.

děkuji, preferuji smířlivý pohled. Jsem "zabejčený" jen zdánlivě, hlavně mi vadí, že zdraví lidé s přirozenou imunitou neexistují a že se nepočítá s protilátkami. Až se sdělí, že protilátky budou uznány na roveň očkování a testování, zaplatím si jejich vyšetření a pokud je mít nebudu, přijde na řadu i úvaha o případném očkování, byť se mi nelíbí to opakování, protože bych dal přednost jednou a dost.

..

Nerozumím. Chybí třetí tečka? Nebo ještě pět jako u slunéčka sedmitečného? Děkuji za čtení a (nedokončený?) komentář

Karma, ne se vším souhlasím, ale hezký text, hlavně ten závěr.

děkuji