Covid skončil, začala válka

Co na to pacifista? Nechce se mi o tom ani číst, ani psát. Co je to za psychopaty, kteří chtějí a potřebují válku? Je mi z toho hlavně smutno.

Zase ve jménu jakýchsi pofidérních hodnot, ideologií a s nenávistí k nepříteli se hromadně ničí a vraždí. Chová se Rusko, alias Putin, jako krysa zahnaná do kouta? Nebo chce obnovit někdejší sovětské impérium? Nebo „menší zlo“ má zabránit „většímu zlu“ jak se nás snaží přesvědčit? Rusku to na mezinárodním poli rozhodně neprospěje, a putinovskému režimu už vůbec ne.

Bude válka rychlá a skončí během několika týdnů? Nebo to bude dlouhodobý vleklý konflikt trvající roky? Ukrajina na tom bude bita, ať již to dopadne jakkoliv. Udrží se rusko-ukrajinská válka jako lokální konflikt? Nebo se rozhoří do celé Evropy, potažmo světa?

Ani nechci tyto otázky klást. Chci se probudit ze zlého snu. Chci rychlé ukončení války a přeji si mír. Co si tak ještě pamatuji z branné výchovy na základce a vojenské prezenční služby?

Respirátory mají skončit. Nenahradí je plynové masky? Je mi líto všech lidí, kteří jsou touto válkou postiženi. Tak jako válka v bývalé Jugoslávii, je současná válka na jednu stranu nebezpečně blízko, ale na druhou ještě dostatečně daleko.

Tuším, že skupina Synkopy zpívala „Válka je vůl“. Válku chce jen „vůl“, ona totiž nejvíc ubližuje obyčejným lidem, ty, kteří ji vyvolají, přímo neohrožuje. Lidé ztrácejí domovy, obživu, blízké, otcové a synové krvácí, matky pláčou.

Jisté není už nic. Zdánlivá jistota, že si Rusko nedovolí válku začít, skončila. A co dál? Nevím, jen si myslím, že část Ukrajinců je jistě srdnatá, odvážná a bude se bránit. Ale nebude to tak jednoduché, loajalita ke Kyjevu u ruskojazyčného obyvatelstva na Východě může být dost malá. Budou se překreslovat mapy? Vznikne nějaký nový (Rusku oddaný) státní útvar zahrnující separatistické regiony, Krym a ještě další území? Nevím, ale připadá mi, že to je Putinovým cílem.

Svět už bude jiný (pokud bude). To je jisté. Jisté je též, že válku s Covidem mediálně překryje válka na Ukrajině. Měli bychom vážit slova, hlídat myšlenky a zodpovídat za své činy, nazrál totiž čas jejich zrychleného „zhmotňování“, už týdny se mluví a píše ve sdělovacích prostředcích o válce, jako bychom ji chtěli. A tak ji máme.

Přitom většina lidí válku nechce, válka je lidem vnucena. Je to hra „nemocných mocných“. Vznikne nové hnutí Hippies? Vzpomeneme si na heslo „Lásku ne válku“?

Ať již bude vývoj konfliktu jakýkoliv, bezesporu jsme v Evropě přišli o pohodlí a nové vnější okolnosti nás prověří a nejspíš i zocelí. Jsme připraveni? Nejsme, budeme se učit v průběhu událostí, jak přežít a budeme se muset naučit vzájemně si pomáhat. Byrokratické a ideologické hlouposti jsou (budou) zapomenuty, ty nás nezahřejí, ani nenasytí.

Ach jo. Moc jsem nechtěl se k tomu vyjadřovat, ale nedalo mi to, stejně jako jiným kolegům.

Nějak se mi v tom rozpoložení v hlavě usídlila písnička Jiřího Suchého „Jó, to jsem ještě žil“

Jiří Suchý - Jo, to jsem ještě žil - YouTube