- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když se rodič vrátil ze služební cesty z Francie - Tatíí, co jsi si mi přivez !? No co by, nic - Sám sebe ! Můj okamžik zřejmě dětského šoku, zklamání, jakéhosi traumatu zrady ! Životem mi následně došla ta genialita odpovědi, když mi odešel . (Dárků měl samozřejmě kopec) ...
..
Mamince jsem u sebe zbudoval důstojný Výměnek. Ráno jakási žucha, leží v kuchyni. Dotaz - odpověď - Já si tady tak ležím a rovnám záda synu ! Započla pouť po nemocnicích. Když jsem u konce stál u jejího lůžka - Osoba bezmocná, pojala mne opravdu lítostivá hrůza ! Sloučil jsem si to - Co si přeješ synu ? = Své rodiče ! To je těch pravých dárků kopec ! ...
Dokud má člověk maminku, má sluníčko. To byla moje oblíbená věta.
Vzpomínám si, že jste kdysi už o mamince psal, mně se to příliš nelíbilo a něco jsem Vám radila. Abyste nenaléhal, nechtěl ji měnit a bral ji takovou, jaká je. Maminka je jedna jediná. Teď už to tak máte a to je dobře
Moje maminka zemřela sice před lety, ale je tu stále se mnou
je to život a přínáší věci radostné i ty méně radostné