Vynikající, pravdivé!

Je bezva, když člověk přijde na to, proč je tady. Ke mně, stejně jako k Tobě, Honzo, patří příroda. Když se stane některý den, že nevyjdu, nepohladím očima a nezkontroluji svůj kousek země (a mění se viditelně každý den, zvláště teď na podzim), nenakrmím "svoje" ptáčky... tak takový den jakoby ani nebyl.

Honzo, děkuji za článek!

Já děkuji za čtení a milý komentář