Až začne vyhrávat vakcína

Co pak? A copak ona nevyhrává nad Covidem? Referují o tom přece zprávy z bojiště. Ty „správné“ zprávy, ne žádné dezinformace a fake news.

To, že nám ty správné zprávy před časem tvrdily a slibovaly, že covid pasy nebudou, že nebude povinné očkování, že vakcína ochrání, že očkovaní neonemocní a že nemohou ani nemoc přenášet, to všechno už dnes neplatí.

Proto asi vznikl známý vtip: „jaký je rozdíl mezi dezinformací a informací? Nevím. Tři měsíce!“. Proč ten divnej název blogu?

Přeji si, aby vakcína nad Covidem vítězila, aby lidem, kteří jí důvěřují, pomáhala lépe se vyrovnávat s těžkostmi života. Aby nemusela být mediálně obhajována, jak je skvělá, přestože (jak se ukazuje) zas tak skvělá není. Dnes vakcína chrání jen před těžkým průběhem a její účinnost klesá rychleji, než se původně předpokládalo, proto nutnost posilovacích dávek.

Aby nebyla zneužívána, aby nezvítězil kšeft za každou cenu vč. ohrožení nevinných životů, zejména dětí. Aby s ní bylo zacházeno s veškerou vážností a opatrností. Aby se případné následky nebagatelizovaly. Aby se z ní nestala droga, na níž si někteří vypěstují závislost.

Aby zůstala svoboda a odpovědnost člověka za to, zda si ji nechá aplikovat v obavě o své zdraví, nebo se o své zdraví postará jinak a převezme odpovědnost za péči o své tělo a duši. Aby se vakcína důsledně používala k ochraně zdraví a pod kontrolou lékařů. Což znamená především nepodávat v individuálních případech (např. vysoká úroveň protilátek), kdy je velmi pravděpodobné, že mohou hrozit komplikace.

Aby začali lékaři v „první“ linii (tj. ti obvodní) léčit v ordinacích a spolupracovat s pacienty, ne je „léčili“ po telefonu a bez využití léků, které se již na nemoc osvědčily. Aby tak pomohly svým vyčerpaným kolegům v „poslední“ linii, tj. na JIP, kde se opravdu hraje (ruská ruleta) o záchranu života nebo o smrt.

Přeji si, aby se nenaplnil ten vtip v textu a název blogu. Protože jedno známé „fake news“, alias dezinformace a konspirační teorie hovoří o tom, že očkovaní začnou hromadně umírat.

Zároveň si přeji, aby s novou vládou skončilo mediální strašení, jeho šiřitelé byli mediálně aspoň upozaděni a šílená ideologie covidismu odešla na smetiště dějin. Pro mě je lékař, který doporučuje (proticovidovou) vakcinaci malých dětí (ještě k tomu tzv. experimentální vakcínou), naprostý morální zmetek, který patří před soud a ne do ordinace.

Ono to snad už spěje ke konci, protože už budeme po této zimě opravdu asi „promořeni“ všichni. Byť za cenu zbytečných ztrát na lidských životech.

Je třeba změnit strategii a taktiku, nechat zdravé na pokoji, oni jsou si rizik vědomi, kdyby chtěli, dávno se již očkovali. Měli bychom též začít uznávat protilátky a věnovat se lidem s příznaky a nemocným, zkrátka naučit se s nemocí žít, vrátit se k osvědčeným pravidlům a přestat lidi stresovat a strašit. S nemocí se neválčí, nemoc se léčí.

Snažit se rozlišovat mezi tzv. „antivaxery“. Patří sem totiž i ti, kteří se starají o své zdraví a vakcína (podobně jako léky) jim připadá pro ně zbytečná, protože už léta nejsou nemocní a spoléhají se na svou přirozenou imunitu a odolnost. Takoví zpravidla v nemocnicích nekončí. A asi se i mediálně vykašlat na „antivaxery bojovníky“, kteří sami vypadají jako „typický kandidát na covidového pacienta“ a přes svá „silná slova“ mohou v té nemocnici skončit a svou „víru“ přehodnotit.

Svou „víru“ asi přehodnocují i někteří „vaxeři“, kteří stáli frontu na vakcínu mezi prvními, aby se ochránili. Jak jinak si vysvětlit, že potkávám lidi s respirátory nejen tam, kde je to vyžadováno, ale i venku, a dokonce samotné v autě. Samozřejmě mohou to být i neočkovaní, ale vzhledem k potřebě se chránit, sázím více na lidi očkované. Hlavně ale vyděšené.

Nejlepší je se na „vaxery“ a „antivaxery“ nerozdělovat, vždyť komu vyhovuje, když se dva perou? Tomu třetímu, který se směje, tomu, který díky rozdělení panuje, zasévá strachy a inkasuje velké prachy.

A bojí se, že se lidi přestanou bát a spojí se. Spojme se a už raději další „fake news“ nezhmotňujme do reality. Ať již novodobou totalitu, či vakcinační průšvih. Ani jedno za to nestojí.