Až teď mi došlo, proč mne Facebook nezaujal

Nemám rád davové šílenství a přesně tohle mi facebook připomíná. Ano, je to můj pocit, a já na pocity dám. Nějak mne nenabil pozitivním pocitem.

Resp. ta doba, kdy jsem FB užitečně využil, jak rychle přišla, tak ještě rychleji odešla. Tak jsem se odhlásil s novým rokem. Pak se žena znovu přihlásila (měli jsme společný profil na mě) kvůli nějakým fotkám. Tak jsem to nějakou dobu vydržel, ale skoro vůbec jsem se tam nedíval. Letos jsem tam byl krátce asi pětkrát, z toho poprvé, abych ho vypnul a naposled, abych ho znovu vypnul.

To je přesně ono, chybí mi ta touha, ten motiv, ten důvod, proč tam být přítomen. Stejně nelajkuju, neodpovídám, nepíšu komentáře, už ani nepotvrzuji přátele. Navíc jsem převážně nepřítomen, odhlášen, což jsem si vyhodnotil tak, že je lepší si profil opět zrušit. Zatím jsem se to naučil jen tzv. obnovitelně, úplně se vymazat je složitější, říkal mi to brácha, který to udělal. Takže, kdybych potřeboval, poradí.

Jo, občas jsem se podíval. Tak si to tam prohlížím a nějak nevím, proč tu jsem. Ano, člověk tu najde hezké věci, najmě fotografie, občas vtipné hlášky, ale musí se také prodírat banálním balastem, jako je zveřejňovaný popis soukromí doslova každou chvíli, pak různými boji za názor a proti názoru.

Navíc FB je velká nadnárodní globální korporace, provázaná s reklamou a kontrolou. To mi také nesedí, mluví a píše se o cenzuře nevhodných názorů a „výchově“ k udavačství. To také v lásce nemám.

O závislosti na FB se ví, také o cílené reklamě a skupinových názorových bublinách, kde se příslušníci „sociální bubliny“ utvrzují ve svých názorech. Tak si představuji, co se asi v takové skupině děje, když někdo názor změní, asi je považován za zrádce, vyškrtnut z přátelství a možná někam nahlášen. To nevím a ani mne to nezajímá, neb nejsem příslušníkem takové skupiny.

Ale již jsem podobné zklamání ostatních z mé osoby zažil, protože mne něco přestalo bavit, ztratil jsem motivaci něco dělat a nechtěl jsem hrát pokrytecké divadélko. Pro některé jsem byl zrádcem, ale já se tím osvobodil.

FB je také o kontrolované společnosti, společnosti, která je pod neustálou kontrolou. To odmítám, a i proto jsem se dobrovolně odpojil. Ikdyž vím, že nebýt na FB není dnes normální (ale třeba jednou bude). Také vím, že lidí, kteří chtějí mít vše pod kontrolou je daleko více, než těch, kteří se své vlastní kontroly vzdali a tudíž nechtějí ani tu kontrolu vnější.

FB jsem v životě nepotřeboval, pak jsem tam v roce 2017 vstoupil, nějakou dobu (dva roky) vydržel. FB za to nemůže, mohu si za to sám. Při rozumové analýze „pro“ a „proti“ a po určitých zkušenostech jsem se začal přiklánět spíše k tomu „proti“, ale hlavně FB mě nechytl za srdce a tím to u mne definitivně prohrál.

Zkrátka pobyt na FB mi nepřináší radost, spíš se mi do duše vlévá smutek a kvůli tomu tam rozhodně nehodlám trávit svůj čas. Vybral jsem si tam nebýt, nejdřív jsem si odchodem splnil jediné novoroční předsevzetí, druhým odchodem jsem si dal dárek k narozeninám.