Deník Kocoura Hnědoočka - O svatbách, orání a alimentech…

Dlouhodobě se u nás zvyšuje počet rozvodů a snižuje počet svateb. Přemýšlel jsem, kde by mohl být zakopán pes. Díval jsem se velmi pozorně, ale žádný ocásek jsem nad zemí vyčnívat neviděl – tudíž jsem psa nenašel – ale psychologové to vysvětlují tím, že se lidé podvědomě rozvodu bojí. Proto používají tu nejlepší možnost, jak se mu vyhnout. Tedy zůstat svobodní. Ke všemu podle nedávné studie britských specialistů, končí 14 měsíců po svatbě líbánky. A já se ptám - kdy končí v případě, že se svatba nekoná?

Jeden můj známý, dříve svobodný, později ženatý a nyní rozvedený, vždy s oblibou říkával: „Kdo orá pole mé, šetří pluh můj“. Ale když k samotnému orání došlo, následovala rvačka oráčů v hospodě - a rozvod před soudem.

Když už jsme u těch pořekadel – další praví, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Další můj známý dělá – a myslím, že i trochu kazí. Je už počtvrté ženatý. Jeho zvláštní libůstka spočívá v tom, že si každý svatební obřad nechává nahrát na video. Na tom není nic zvláštního, ale on má na jednom disku všechny svoje svatby seřazené hezky za sebou. A já si říkám, kdy s těmi svatbami skončí? Možná tehdy, až jeho disk bude plný – a alimentové konto prázdné…