V září 1938 se jednalo určitě o diktát mocností a zradu dokonce dvojnásobnou, "O nás bez nás" proběhlo hned dvakrát, naši spojenci se dohodli s naším nepřítelem a naši politici se rozhodli předat pohraničí proti vůli většiny občanů
Československo, Mnichovská zrada, 29. září 1938
někdy nazývána taky Mnichovská dohoda, tak jistě naši nepřátelé se dohohli s našimi přáteli o nás bez nás, z našeho pohledu nic než jen čistá zrada. Mnichovská zrada byla vyvrcholením snahy našich přátel poštvat Německo hlavně na někoho jiného než jsou oni sami. Poláci dokonce neváhali podpořit Hitlera v jeho požadavcích a sami si do naší republiky zakousnout.
Zradili nejen spojenci, ale i politici tím, že Mnichovský diktát přijali v rozporu spřáním lidí, vydali armádě nepochopitelný rozkaz nebránit republiku ač na to byla moralně i technicky připravena. Připoměňme jen, že Československo mělo druhý nejvyšší vojenský rozpočet na světě hned po Německu, výdaje na obranu byly vyšší než mělo USA, Anglie i Francie, dnes zcela nepředstavitelná situace. Mobilizace navíc proběhla fakticky zcela hladce a pokud by ke střetu došlo, pravděpodobně v Evropě poprvé a naposledy by se Německo střetlo zcela mobilizovaným obráncem, očekávajícím útok, kdy obranná válka měla navíc naprostou podporu veřejnosti.
Přesto politici rozhodli tak jak rozhodli, tj. vydat armádě pokyn pohraničí předat Německu bez boje a fakticky tak Československo odsoudili k zániku.
