Se psem je kříž

aneb krátká procházka po klokotské křížové cestě

MJ

  Mrzne, až praští a modrá, ale po sněhu ani památky,  za to se o Štědrém dnu k poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie shlukují  "ovečky" ke svému  "pastýři". Pes jich nedbá, ostatně, jak jej znám, raději nahání ve vodách "čolky": není to ostatně pes pastevecký. Po křížové cestě, lemované majestátními lípami, která vede až k Tismenickému potoku, ostatně lítá křížem krážem, jako smyslu zbavený. Kdejaká stopa mu zavoní pod nos a občas vezme kramle. Je mu jedno, zda právě běží cestou, kudy jde K. na smrt...a nebo tou, kterou právě vchází do života, cestou k světlu betléma, umístěného v klokotské kapli. Teprve když u brány  k Táboru údolím přifařeného kostela dostane od svátečně odděného faráře štědro"večerní" výslužku, mám pocit, že pozná, že dnes se stalo něco mimořádného...

\

                                                                                                                                                                MJ