O kulturním krétenismu

aneb přemýšlení dá práci

  Kréta není jen  popelem vyhaslé mínojské civilizace, pásmem severních vybetonovaných cachtaček pro turisty či rozpálenou pánví výborné středomořské kuchyně. Je  především duchem synkretismu, doslova "skrétění se", který se projevuje nejen jako  náboženská a kulturní syntéza, ale  i   jako  zdejší  specifická mužská práce vysedávání po tavernách. Řeší a slévájí se se v ní  ty "nejdůležitější věci"  jako obchod, ženy či politika a podrobně ji etnograficky popisuje např. M.Herzfeldt ve své knize "Poetika mužství" , když zohledňuje její ekonomii, včetně produktivního využívání či mrhání času, které si mohou muži dopřát bez toho, aby jim do toho ženy kecaly, jejich práci znevažovaly a nerespektovaly.  Muži  si tak zároveň vytvářejí doslova volný prostor pro alibi, do kterého ženy jen tak nemohou proniknout.  Do "ducha" či "duše"  Kréťanů, je však možné téměř i beze slov nahlédnout třeba následujícím inscenovaným průhledem  do města Rhetymna:

Přemýšlet dá práci.

Člověk se pořádně zapotí.

Co počkat až do večera?

Nebo se osvěžit?

Trošku si povyskočit.

Svlažit na městské pláži?

Nebo z kohoutku.

Počkat, kam dohlédnou mladí?

Na  polibek  přece nejsme  tak staří...

Třeba o tom dlouze přemýšlet?

                                                                                                                                                     foto (c)MJ