Blogbuster

o duchu s lidskou tváří

O tom, jak nás zmenil film "Ghostbuster" víme kupodivu více, nežli o nekdejsi medialne blockbusterove kandidatce do europarlamentu, D. Buster ci o tom, jak nás mení "Blogbuster".Foto (c) Tyden.cz  

  Znáte to. Od té doby, co jste začali psát blog a publikovat jej na idnes.cz, něco se změnilo.

  Vaše nové virtuální já, Avatar, který se čtenářům nepředstavuje občanským průkazem, ale názory, podobenkou a mediální  prezentací vám někdy nedá spát: a pokud, straší vás ve spaní jako  duch.

 Jste vidět. Vaše myšlenky rotují jako jejich titulky na idnes, denně se obnovují, zažehují  nová témata či recyklují ta stará. Bojujete o pozornost publika stejně jako velká média a vydavatelé. Často máte proto nutkavý  pocit, že právě váš názor na tu kterou aktuální událost je ten pravý a správný, který zapadne do mozaiky globálního kaleidoskopu - a zároveň nezapadne, nestráví jej čas, někomu se zalíbí a zároveň vytvoří nějakou hodnotu či změnu v "duchu doby". 

 Jste svými autory, korektory i vydavateli, máte pocit, že svět lze ovládat a změnit prostřednictvím bříšek prstů - a pak jen push ten správný  button - a zpráva vyletí do prostoru "virtuální reality", ve které kolotá jako vámi oduševnělý „blogbuster", za nějž cítíte odpovědnost a který na sebe zpravidla nabaluje „karmu".

 Karmu, která původně v buddhismu představuje příčinnost činu a následku, ve které každý čin, slovo a myšlenka zanechává otisky v mysli, a to co její nositel do světa vysílá, to se mu také vrací.

 Sdělení, že samo (nové) médium je poselstvím, poslal do světa již médiolog M.McLuhan. Tento profláknutý slogan znamená také to , že jakékoliv médium je samo o sobě zprávou, informací, která komunikačně mění intimní lidské vztahy, stejně jako lidskou společnost. Zatímco se doma s partnerem přetahujete o ovladač televize a hádka, zda „fotbal" či „seriál" , může v domácím měřítku vyvolat závažné hádky a neshody , na druhé straně téhož média se jedná a bojuje o zprostředkování tele-vizí, výrobků i zábavy, které in-formují celý svět.

  To, jak TV změnila svět i chod domácností, lze - díky mnohaleté zažité zkušenosti - předpokládat. Jak vám jej ale mění blog, vlastní publikační systém na nosníku velkého média, jako je idnes?  Vstáváte k blogu s hrnkem kávy? Nepovídáte si raději se čtenáři, nežli s vaší „druhou polovičkou"? Jaký je to pocit rychle napsat a „odpálit do světa" svůj názor - ať již na cokoli? Jak intenzivně prožíváte svou virtuální existenci? Bojíte se, že si s vámi bude někdo anonymně vyřizovat účty a bude se vás snažit „sestřelit"? Kontrolujete blog vícekrát denně či kvůli němu zanedbáváte práci? Za jak dlouho jste zjistili, co do blogu přimíchat, aby z něho byl „trhák", „blockbuster"? Nevzniká u vás potřeba psát již pro samo psaní a je pro vás důležitější něco sdělit a nebo být „vidět"? Poměřujete se s výší karmy s ostatními? Jak vysoká má být pro vaši sebeúctu? Sledujete svou konkurenci často a dáte jí karmu i když se vám blog líbí a/nebo ji raději nepodpoříte? Oceňujete karmou častěji hezké a/nebo ty blogerky, které se vám nelíbí? Přidáte raději svou karmu ke článku, který ji má "v.i.p" vysokou či naopak? Raději obyčejné "lidi z lidu" či "něco zvláštního"? (...)

  Otázky, které vás jistě samy napadnou, jsou již  o sobě nápadným i nápaditým důkazem toho, jak  čtenářům, ale především autorům, mění každodenní život váš virtuální duch jménem  Blogbuster.  

                                                                                                                                                              MJ