Záhada, která není až tak záhadná

Řeč není o ničem jiném než zániku známé Dyatlovovy výpravy. Přesto, že jde o velmi starou věc, pořád na toto téma vznikají nové články. A teď vznikl další...

Je nesmysl si obecně myslet, že kdo věří nějaké oficiální verzi, je hlupák (ovce), kdežto kdo věří nějaké alternativě či si vytvořil vlastní, je naopak chytrý. To záleží až na konkrétních argumentech. Osobně mi příběh okolo výpravy Igora Dyatlova přijde zajímavý, děsivý i smutný, ale nijak zvláště záhadný. Nebudu zde rozebírat příběh, to už za mě udělala velká spousta jiných lidí a mnozí z nich velmi zdařile a poutavě. Kromě toho ovšem existuje mnoho konspiračních teorií, které jsou vyloženě praštěné, jak už to u konspiračních teorií bývá. A pak jsou i takové, které sice nejsou konspirační, nicméně velmi nepravděpodobné. Příběh jistě v každém vnímavém posluchači vyvolá spoustu otázek, ale zásadní jsou pouze tři:

1. Co vyhnalo studenty uprostřed noci z jejich stanu?

2. Proč se vydali nevhodně oblečeni v mrazivé noci dolů do údolí?

3. Co nakonec zapříčinilo jejich smrt?

Jak jsem zmínil, teorií zániku výpravy je spousta. Od napadení zvířetem, trestanci, vojáky, domorodými Mansiji, agenty KGB, CIA, Yetim, mimozemšťany, vzájemné potyčce, přírodními jevy jako je katabatický vítr, infrazvuk, lavina, apod. Osobně se vždy snažím aplikovat princip Occamovy břitvy a necpát nikde to, co vyžaduje složitou konstrukci a žádná indície tomu nenapovídá.

Pokud by studenty chtěl někdo napadnout, v prvé řadě by to nedávalo smysl. Musel by se trmácet minimálně 60 kilometrů v nepříznivých podmínkách, které daly zabrat i těmto zkušeným a fyzicky zdatným dobrodruhům, musel by přemoci celou devítičlennou skupinu a nejspíše zanechat obrovské množství stop. To by asi chtělo i nějaký hodně dobrý motiv. Ale dejme tomu, že to vše by tady bylo.

Co vyhnalo studenty ze stanu?

Parta ozbrojených mužů nebo i jednotlivec se samopalem by jistě byl schopen vyhnat partu studentů z jejich stanu. Pokud by nechtěl rozstřílet stan, nejspíše by je vyzval, aby jeden po druhém vyšli a „nedělali žádné hlouposti“. Nebyl by žádný důvod zevnitř rozřezávat stan. Tím by si nijak nepomohli. Zároveň víme, že do stanu nikdo nevnikl, protože věci byly nalezeny úhledně poskládané a žádné stopy zápasu nebyly nalezeny. I kdyby tou dobou stál vedle stanu samotný Satan, se studenty by to ani nehnulo, protože byla noc a oni spali a nikoho ani neviděli. Něco je ale nakonec přece jen vyhnalo. To „něco“ na ně muselo působit fyzicky a to dosti akutně, že situaci řešili rozřezáním plachty. Příčina se pravděpodobně nenacházela uvnitř stanu, protože třeba kamna nebyla aktivní, ve stanu nebylo nic ohořelého a asi není nic, co by je takto vyhnalo ven. Oficiální verze přichází s tím, že byl stan zasypán lavinou. Řekl bych, že toto je velmi nepřesné tvrzení a o skutečnou lavinu se nejednalo. Na stan se ale velmi pravděpodobně sesunula masa sněhu. Dyatlovci totiž vždy stan stavěli tak, že místo ušlapali a stan byl ve sněhu zapuštěn. Jelikož se nacházel ve svahu a foukal silný vítr, takovéto sesunutí reálně hrozilo. A nakonec právě v takovém stavu byl stan nalezen. Není sice jisté, zda k jeho zasypání nedošlo až později, ale stan byl každopádně nalezen zasypaný sněhem. Pakliže v noci došlo k zasypání stanu, byl to jistě dostatečný důvod k tomu ho co nejrychleji opustit. A naopak, těžko si představit jiný důvod, který by k něčemu takovému vedl. Ve stanu ani v jeho okolí nedošlo k žádnému zápasu, minimálně jeden člen výpravy byl v tu dobu ozbrojen nožem, nikdo v nejbližším okolí stanu nezahynul. To vylučuje spoustu nesmyslných konspiračních teorií.

Náčrt stanu a jeho polohy

Proč se vydali nevhodně oblečeni do údolí?

Jak bylo řečeno, foukal velmi silný vítr. Když jsem kdysi na Floridě a v Alabamě zažil pětkový hurikán, co mi nejvíce vadilo, bylo, že v něm prakticky nešlo používat oči. Jakmile jsem je otevřel, okamžitě jsem je měl plné vody, písku a prachu. Takto silný vítr na Sibiři sice nebyl, ale přesto mohlo být hledání v zasypaném stanu velmi komplikované, skupinka tedy raději zvolila cestu do údolí, sice nedostatečně oblečená, ale vybavená tak, že bude schopna rozdělat oheň. Než se vydali směrem dolů, pověsili na stan zapnutou baterku, aby ho pak snáze našli. To by asi nestihli udělat, pokud by je někdo nebo něco pronásledovalo. Dolů do údolí sešli vedle sebe organizovaně. Nejednalo se o žádný chaotický zběsilý úprk. Pokud by je teoreticky pronásledovalo zvíře, nejspíše by se rozutekli každý jiným směrem. Dole pak Dorochenko s Krivonichenkem z nějakého důvodu vylezli na borovici. Důvod mohl být ten, že se podle světla z baterky snažili zjistit polohu stanu, anebo nalámat suché větve pro oheň. Není pravda, že by studenti odešli oblečeni pouze do spodního prádla. Takto byli pouze nalezeni, protože byli svlečení (zřejmě až po smrti) svými kolegy.

Jak zemřeli?

Co by asi průměrně inteligentní člověk očekával, že se stane, když skupinka takto vybavených lidí opustí stan v noci při -35 stupních? Asi že umrzne. A přesně to se i stalo. Šest lidí z devíti skutečně zemřelo na podchlazení. Těchto 6 lidí mělo jen minimální zranění jako odřeniny a pohmožděniny, některá prokazatelně související s lezením na borovici. Pak jsou tu ale i zranění fatální, což je právě to, co mnohým nedá spát. Představme si tedy onu situaci. Skupinka je v noci na svahu bez jakéhokoliv zdroje světla (jediný, který tou dobou měli, nechali viset na stanu). Noc na sibiřském kopci při zatažené obloze je mnohem temnější než kdekoliv u nás, kde je téměř vždy nějaké světelné znečištění. Situaci sice pomáhá, že je sníh, ale pokud fouká vítr a hustě sněží, není skoro vidět. V místě se nachází rokle, skály nebo kmeny stromů. Možnost pádu je vysoká. A právě v jedné takové rokli byla nalezena těla Lyudmily Dubininy, Nikolaje Thibault-Brignola a Semyona Zolotareva. Vzhledem k tomu, že byli nalezeni pod čtyřmetrovou vrstvou sněhu, nejspíše se s nimi utrhl sněhový nános, který je následně zavalil. V souvislosti s jinými případy se lidé nijak zvlášť neopozastavují nad tím, když se někdo zabije pádem ze srázu. V případě Dyatlovovy výpravy to z nějakého důvodu neplatí. Pokud by zranění jako je rozbitá lebka nebo zlámaná žebra mělo způsobit něco jiného než pády, nedovedu si moc představit, co by to mělo být. Auta na Kholat Syakhl nejezdí, exploze by zanechala stopy, člověk jako protivník by nejspíše použil střelnou, bodnou nebo sečnou zbraň. Zvíře kouše, drápe, kope, případně může k útoku použít paroží,...ničemu takovému ale zranění neodpovídají. Čili nebyly nalezeny žádné stopy, že by se v okolí pohyboval jiný tvor nebo stroj. Je spousta věcí, které nevíme. Nevíme, proč si výprava zvolila nevhodné místo pro stanování, nevíme, jak přesně došlo ke kontaminaci oblečení Kolevatova a Krivonichenka radiací, nevíme, jakým způsobem přišla Dubinina o svůj jazyk, ale nic z toho není zásadní. Skupinka si každopádně v údolí rozdělala oheň. Dovedete si představit, že 9 studentů pronásleduje skupina třeba 20 Mansijů, kteří je vyženou ze stanu a oni si udělají ohníček?

Místo, kde byla nalezena těla studentů s fatálními zraněními.

Na rozdíl od různých politických kauz, toto není případ, kdy si někdo oblíbil nějakou konkrétní stranu, které uvěří jakoukoliv turkovinu, ať zní sebevíc hloupě. Nebo naopak zoškliví protistranu a ochotně přijme cokoliv, co tuto stranu nějak špiní. V případě zániku Dyatlovovy výpravy máme všechny informace zprostředkované. Není ani žádný přímý svědek. Přesto, že logicky zde není příliš prostor pro to, aby některá z konspirací, byla pravdivá, mnoho lidí není schopno se své konspirační představy vzdát. Někdo se třeba zafixuje na představě, že zranění Lyudmily Dubininy nemohla vzniknout následkem pádu a bez ohledu na to, že se jedná o laika a něco takového nemůže ze své pozice tvrdit s jistotou, drží se této představy jako klíště. Jak jsem psal již v minulosti, takového člověk je mnohdy nemožné přesvědčit argumenty. U takových klíšťat je možné vypozorovat společné charakteristické jevy:

Nezvládá popsat ucelený příběh

Ať už se jedná o Dytalovovu výpravu, údajnou demolici WTC, případ Kramný, teorii ploché Země,...klíště umí případ vysvětlit jen útržkovitě a někdy i detailně popsat konkrétní aspekty, ale ne komplexní progres tak, jak v čase probíhal a jak se vyvíjel.

Jedna vyvrácená nebo silně nepravděpodobná informace potvrzuje nepravost celku

A to i v případě, že hraje zcela marginální roli. V tomto případě se může jednat o informaci, kdy DNA odebrané z exhumovaného těla údajného Zolotarova, nesouhlasí s DNA jeho příbuzných a tudíž je pod tímto jménem pochován někdo úplně jiný. Na celý příběh to nemá žádný vliv, ale klíště v tom vidí důkaz manipulace a potvrzení konspirace. V případě útoku na WTC je vysoce nepravděpodobné nalezení pasu jednoho z útočníků, takže informace, že byl tento pas nalezen, působí pro klíšťata jako potvrzení toho, že není něco v pořádku a celá oficiální verze je fake.

Nadměrná důvěra ve vlastní úsudek

Zde ani není moc co vysvětlovat, jen dodám, že pokud nevěříme úřadům a vyšetřovatelům, nemůžeme vycházet z uvedených informací pro tvorbu vlastní verze, protože tyto informace jsou tedy nespolehlivé. Zdá se, že mnozí lidé jsou ale doslova posedlí vlastním názorem. Respektive mnohdy se ani nejedná o názor vlastní ale vnuknutý někým, pokud je v souladu s jejich viděním světa.

Pozor na „bývalé experty“

Bývalý expert je vyložený průšvih. Velmi často se stává, že někdo, kdo si během života vydobyl zasloužený respekt, na stáří „zblbne“. Proto můžete slyšet bývalého šéfa CIA, jak mluví naprosté nesmysly, které ani nemohou být pravda, astronauta tvrdit, že NASA spolupracuje s mimozemšťany, bývalý špičkový chirurg stojí v čele skupiny antivaxerů, apod. Tyhle věci se bohužel dějí, jsou způsobeny degenerací mozku, která ovšem není rovnoměrná, takže tentýž člověk může v jiné souvislosti hovořit naprosto rozumně a inteligentně. Klíšťata často argumentují takovýmto příkladem jako autoritou. V případě Dyatlovovy výpravy se sice nejedná o experta, ale pilot v pokročilém věku si po mnoha letech vzpomněl, že viděl u stanu dělo ženy a vedle ní stát muže. No, kdo by si dovolil zpochybňovat tvrzení bývalého vojenského pilota?

Nikdy jsem nebyl zastánce tvrzení, že konspirační teorie přináší jednoduché vysvětlení složitého jevu. Mnohdy je konspirace naopak až příliš složitá a kostrbatá. Klíšťata jednoduchá vysvětlení často zavrhují. Vzhledem k tomu, že záhady mají svou tajemnou atraktivitu, jejich vysvětlení přináší prázdnotu. Je to jako když dlouhodobě sledujete nějaký seriál a on najednou skončí. Do této atmosféry lidé často chtějí vnést pochybnosti, aby příběh pokračoval. V některých případech se snaží přijít dokonce s něčím svým a vytvořit tak vlastní verzi, ačkoli mají ještě méně informací než měli vyšetřovatelé.

Naštěstí je zcela irelevantní, co si kdo myslí o nějaké Dytalovově výpravě a i kdyby se mýlil naprosto ve všem, ničemu to nevadí a nebude to mít pro nikoho žádné následky. I zde, ačkoli se nejedná o žádné kontroverzní ani politické téma, se ukazuje, že množství důkazů a kvalita argumentů nehrají mnohdy rozhodující roli. Intuitivní myšlení dostává přednost před analytickým. Obecný problém je v tom, že lidé ve skutečnosti nehledají pravdu a v případě, že se ukáže, že se mýlili, nedokážou to přiznat. A možná ani sobě.