Právo lhát aneb fenomén alež

Pokud stále patříte mezi tu část populace, která ne a ne pochopit, kdo nebo co je to ten tajemný dezolát, pak dnes máte poslední šanci. A pakliže se vám to ani dnes pochopit nepodaří, pak už nepomůže ani svěcená voda.

Minulý týden se novináři dopátrali zdroje oné dezinformace o dovolené Petra Pavla, o které jsem psal předposlední článek. Jejich zjištění prakticky potvrzují vše, co jsem na téma dezoláti napsal již v minulosti. Ačkoli je realita sama o sobě šílená, není (alespoň pro mě) nikterak překvapivá. Kdo že je tedy oním autorem? Není to nikdo jiný než Aleš Svoboda, známá postava dezinformační scény. Jak poznamenal Roman Máca, tato existence si pro své notorické lhaní vysloužila přezdívku Alež. Které jeho lži jsou nejznámější? S chrlením dezinformací začal již za covidu. Vymýšlel si příběhy o tom, jak vedení příbramské nemocnice nutí své zaměstnance očkovat se a falšuje informace o pacientech. Vedení nemocnice pak na něj podalo trestní oznámení. Dále si navymýšlel, že pachatelem vraždy v klánovickém lese byl Ukrajinec a samozřejmě na svém FB profilu sdílí spoustu jiných dezinformací. Vlastně je těžké nalézt alespoň několik střípků, které jsou naopak pravdivé.

Co je to ale za člověka? Aleš Svoboda je vlastně vyloženě učebnicovým příkladem dezoláta. Věk 46 let, nízký intelekt, bez kvalifikace, proruské postoje, antivaxer, pracující jako hlídač v supermarketu, na krku několik exekucí,... Pokud umíte alespoň dobře vařit, můžete dělat kuchaře, pokud umíte svařovat, můžete dělat svářeče. Pokud neumíte nic, můžete dělat hlídače parkoviště nebo supermarketu. Tak to prostě je. Nakonec je ale asi jedno, do jaké míry naplňujete definici losera. Je jedno, jestli jste Rajchl, Peková, Zwyrtek, Janoušek, Valoušek, Kubásek, Němec, Rédová...exekuce ani nízké IQ z vás dezoláta nedělají...to z vás udělají až ty lži, které denně chrlíte kolem sebe. Lži, které maskujete pojem „jiný názor“.

Co je ovšem nejšílenější, nakolik jsou takoví tragédi schopni na sebe vázat následovníky. Pana Svobodu kupříkladu na Facebooku sleduje více než 26 000 lidí. Lidi, kteří o sobě tvrdí, že nejsou ovce, lidí, kteří si myslí, že prokoukli svět. Lidí, kteří navzdory absenci vzdělání, všeobecného rozhledu a nakonec i selského rozumu jsou vybaveni sebevědomím a pocitem, že ať provedou sebevětší prasárnu, jednají tak v souladu se spravedlností. Jak jsem ve svém soukromém průzkumu zjistil, sebevědomí dezoláta končí tam, kde začíná exaktní měření. Vždycky, když na nějakého takového tvora natrefím, co ihned začne vyskakovat s tím, že jsem hloupej, stačí, když mu pošlu odkaz na test intelektu a je prakticky po debatě. Po první otázce zjistí, že je nad jejich síly a s útokem na můj intelekt je konec. Ale to jsem možná až příliš odbočil, navíc...chystám článek speciálně na toto téma, takže zpět k Alešovi...

Jak to vidí on sám? Samozřejmě žádnou špetku sebereflexe nelze hledat ani omylem. Sám prohlašuje, že chce lidem ukázat trochu „jinou pravdu“ než je ta mainstreamová. Takže...abyste tomu rozuměli, protože se mu nelíbí mainstream, který samozřejmě neustále lže (ačkoli to ti, kteří toto tvrdí, nejsou schopni doložit ničím jiným než vlastními pocity), tak si vymyslí něco, co sice není pravda, ale mohla by být. Bez ohledu na důsledky (jak pro sebe tak pro ty, které ve svých dezinformacích pomlouvá) tyto dezinformace šíří a má u toho pocit konání dobra. Pro své ovečky je samozřejmě velký frajer. Naproti tomu, pokud nějací novináři zjistí pravdu o nějakém oblíbenci takového dezoláta, tak jsou označeni za žumpu. Jako například zde, kde novináři psali o tom, jak Oto Klempíř donášel na své kamarády. Seznam a jeho novináři byli na základě tohoto článku označeni za to nejhorší dno. To je přesně v souladu s tím, o čem jsem psal dříve. Jakmile má dezolát nějaké své oblíbence, těmto lidem je odpuštěno všechno. Takže donášení na kamarády za komunismu je vlastně zcela v pořádku. Naopak...novinář Dobeš, který dodal screeny s výroky Filipa Turka (tedy taky donášel), tak ten špatný je. Petr Pavel špatný je, protože byl komunista, ale Klempíř, který byl taky komunista, špatný není, Ševčík, který byl taky komunista, je hrdina a Babiš, který byl taky komunista, je taky fajn. To je, si myslím, docela jasné...Pokud pořád ještě někdo tápe, tak ještě dovysvětlím. Nohavica, který spolupracoval s STB a převzal cenu od Putina, je super týpek...ale...Marta Kubišová, která si dovolila převzít cenu z rukou admirálního jenerála a prezidentčíka (zasvěcení vědí proč právě tyto pojmy) Petra Pavla, je „zaprodaná mrcha“ *.

A jak to vypadá z pohledu jeho fanoušků? Naprosto v pořádku. Jak jsem již v minulosti napsal, pro tyto lidi nemají fakta (a tudíž pravda) žádnou hodnotu a žádný vliv na jejich rozhodování a posuzování. Nevadí jim, že ten člověk lže, nevadí jim to ani poté, co pravda vyjde najevo a nevadí jim to ani poté, co on sám přizná, že lhal. Není jim ani divné, že člověk, který za téměř půl století svého života naprosto nic nedokázal a živí se nekvalifikovanou prací, má přístup k supertajným informacím. Prostě mu dále fandí, protože říká to, co chtějí slyšet. Někdo by mohl namítnout, že za ním stojí převážně falešné profily, ale ačkoli existenci takových profilů a trolích farem nepopírám, myslím si, že jejich vliv je silně nadhodnocen. Drtivá většina z jeho fanoušků jsou reální lidé. Lidé, kteří komunikují pomocí záminek a pokrytectví se stává jejich nedílnou součástí nebo spíše dominantní vlastností. Jejich slovo nemá žádnou váhu, neboť pravidlo jednou platí a podruhé vůbec. Mají pocit, že na pozici, kterou by měl vykonávat odborník, je možné bez problému nasadit člověka, který je laik, který generuje stejné názory jako oni. Tito lidé mají samozřejmé právo kritizovat všechny okolo (samozřejmě jen ty s jiným názorem), ale nikdo nesmí kritizovat je. To už pak považují za argument ad hominem a kdo tak činí, je ubožák.

Stěžejní otázka, kterou bychom si měli položit, je – jak lze pracovat s lidmi, pro které pravda nemá žádnou hodnotu a není pro ně nijak určující? Přesto, že z psychologického hlediska existují metody, jak s takovými lidmi jednat, je to spíše jako když vás instruktor sebeobrany učí, jak se bránit proti útočníkovi s nožem. Čili i při nejlepším možném přístupu, je výsledek značně nejistý a energetické nároky naopak obrovské. Je to tedy odpověď na to, proč případné zakopávání příkopů, o kterém teoretizují různí odpůrci stratcomu, nemá praktický smysl.

Co si to ti novináři dovolují?! To se dělá, odhalovat nepohodlnou pravdu na našeho oblíbence? Žumpa!

Zdroj – Epoch Times Česko

* Můj názor na Martu Kubišovou je samozřejmě ve skutečnosti veskrze pozitivní a moc si této dámy vážím. Po tom všem, čím si prošla, netrpí pocitem ukřivděnosti, je to skromná a pokorná bytost chovající se přátelsky ke svému okolí, věnující se charitativním aktivitám a vystupující příjemně i při osobním sektání.