Masakr v Oděse - „argumenty“ protistrany

V diskuzi pod mým předposledním článkem jsem dostal tip na dokument, který měl nějakým způsobem zpochybnit obsah mého článku. Od začátku jsem byl tomu skeptický, ale nakonec jsem se na něj přece jen podíval.

Jak jsem naznačil, byla to doslova argumentační tragédie. Pojďme na to postupně. Hned několik diskutérů označilo můj článek jako jednostranný. Čili to, že jsem ukázal záběry, kde zcela prokazatelně obě strany dělají totéž (házení dlažebních kostech, molotovů, střelba,…), odmítl jsem považovat tvrzení proukrajinské strany, že průvod proukrajinských aktivistů byl napaden proruskými, přičemž došlo k zabití proukrajinského účastníka průvodu automaticky za fakt (tak, jak to dělají oni v případě tvrzení ruských) a uznal vinu obou stran, je považováno za jednostranný přístup. Takže...aby člověk neměl jednostranný přístup, musí ve všem souhlasit s proruskou stranou. Jiná možnost tu prostě není.

Další diskutéři se pokoušeli argumentovat něčím, co vyloženě v článku zmiňuji a k čemu jsem poskytl odkaz a prezentují to jako něco nového, co mění nebo by mělo měnit situaci. Konkrétně mluvím o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ohledně provinění ukrajinských úřadů. Jasně jsem o tom v to článku psal, všechno marné. Fakt, že mnozí z činitelů před spravedlností prchli do Ruska, ovšem tito lidé „taktně zamlčeli“. Náhoda? Nemyslím si…Jeden z diskutérů tvrdí, že můj článek je demagogie, přičemž argumentuje něčím, co sám v článku uvádím – neuvěřitelné…

Ale pojďme se podívat na video, které mělo být oním trumfem protistrany. Úvodem musím říct, že ten dokument jsem opravdu viděl poprvé, ale nepřinesl nic nového, protože téměř všechny záběry v něm obsažené jsem viděl již někdy předtím. Jeho smyslem je prezentovat Ukrajince jako monstra. Dokument začíná opravdu hodně dlouhou pasáží, ve které se neděje nic kromě různých pochodů a skandování proukrajinských nacionálních aktivistů. Tyto záběry jsou z různých měst a v podstatě se tam nic zajímavého neděje, autoři pouze chtěli poukázat na nacionalismus v ukrajinské společnosti (ve volbách nacionalistické strany totálně propadly) a stopáž je tak dlouhá, že heslo „slava Ukraini!“ už zní otravně i proukrajinsky orientovanému divákovi, což byl zřejmě účel. Zde je třeba si uvědomit, že záběry pochází z doby po anexi Krymu Ruskem. Kdo by to byl čekal, že po zabrání kusu vlasti budou Ukrajinci (nebo alespoň jejich část) vyřvávat podporu Ukrajině nebo naopak protiruská hesla, že? Jaké to pro naše dezolky překvapení. Já chápu velmi dobře, že oni by kolaborovali s ruským nepřítelem ještě předtím, než by vůbec překročil státní hranice, ale ne každý je podobný vlastizrádce jako jsou oni. Mimochodem...když jsme u tématu, jací jsou Rusové žijící na Ukrajině utlačovaní chudáci a dokonce je na nich páchána genocida, jakou svět neviděl, jestli jsou lidé toto tvrdící schopni nalézt nějaké stopy nevraživosti před oním kritickým obdobím. Třeba v letech 2000 – 2010. Ono totiž genocida nevzniká nikdy jen tak ze dne na den. Je to dlouhodobá záležitost. Rozdíl v politickém názoru mezi východní částí UA a zbytkem sice existoval ale nevraživost nikoliv.

Pokračujme ve videu...Po delší době se konečně ke slovu dostanou záběry z Oděsy. Počkat...tady něco chybí. Pokud se podíváte na videa, která jsem nalinkoval já a která mají být „jednostranná a tendenční“, ta zachybují obě strany, jak na sebe útočí. Zatímco toto video, které jednostranné, zaujaté a tendenční vůbec není (mrk, mrk), tak zachycuje jen jednu stranu...Asi náhoda. Ono všimněte si jedné věci...jediné proruské video dokáže přebít všechny ostatní záběry a je automaticky bez sebemenší dávky kritického myšlení považováno za důkaz. Z pohledu ajťáka je to jako logický součet, kdy jedna jediná jednička udělá všechny ostatní stavy logického obvodu irelevantními.

Proruská aktivistka srdceryvně popisuje, že nechtěli žádné násilí, ale vést dialog. To dá rozum...ono se dialog zásadně vede s kuklou na tváři, štítem v jedné a dlažební kostkou v ruce druhé. Čili agresory se svatojiřskou stuhou na paži tak, jak je ukazují jiné záběry v tomto „netendenčním“ videu byste hledali marně. Stejně marně byste čekali na záběry, jak někteří z proukrajinské části davu pomáhají svým protivníkům opustit hořící Dům odborů, což nakonec potvrdili i někteří z proruských aktivistů (např. Serhiy Dmitriev).

Já tady nijak nepopírám, že na straně proukrajinců byli agresivní jedinci. Byli vyzbrojeni baseballovými pálkami, i oni měli kukly, házeli zápalné lahve, stříleli. A byli mezi nimi i vrazi. Nakonec 8 lidí (včetně proukrajinských) zemřelo násilnou smrtí způsobenou střelnou zbraní nebo úderem do hlavy. Pojďme se ale podívat na jednotlivá tvrzení.

Jedním z údajných očitých svědků je pán Váňa, co začal tím, že aktivisté doráželi ty, kteří vyskočili z oken. Toto opět nebylo potvrzeno, ale klidně k tomu mohlo docházet, nedělejme si iluze, že v davu takové zrůdy nebyly. Ovšem tvrzení, že po těchto lidech házeli granáty, je dost mimo. Pokud už u sebe někdo granát měl (což z ničeho nevyplývá), tak ho dávno použil a nešetřil si ho až na samotný konec incidentu. Dále stejný pán hovoří, že v budově uhořela žena se dvěma dětmi. Když se podíváme na seznam obětí (stejný seznam je i součástí dokumentu), zjistíme, že nejmladší obětí byl Vadim Papura, kterému bylo 18 let, druhý nejmladší Igor Lukas byl o 2 roky starší. To byly asi ty dvě malé děti. Asi to mělo ale vyvolat dojem, že se jednalo o matku s dětmi, což můžeme vyloučit zcela spolehlivě. Dále stejný muž uvádí, že zemřelo 116 lidí. Asi by se dalo připustit, že obětí mohlo být více než oficiálních 48, ovšem pokud by byl reálný počet více než dvojnásobný, to je téměř nulová pravděpodobnost, navíc je otázkou, jak by se k tomuto počtu vůbec dostal, jestli třeba chodil a počítal nebo to někde vyčetl. Dále pokud by byla pravda, že promajdanští aktivisté vraždili uvnitř budovy holemi, jak povídá, pak rovněž nesedí počty obětí, protože „jen“ 8 lidí zemřelo jinak než důsledkem nadýchání se zplodin, pádem z okna nebo uhořením. Z toho 2 byli promajdanští, 5 bylo zastřeleno (celkem 6, ale jeden z nich byl ten promajdanský), takže zbývá jeden. Váňa ovšem hovoří nejméně o dvou. OK, můžeme být méně striktní a připustit, že u některých obětí nebyla správně vyhodnocena příčina smrti a vzít v úvahu, že skutečný počet obětí byl o něco vyšší. Pak by teoreticky šlo vyprávění Váni naroubovat na danou situaci, ale pak by bylo zase v rozporu s jinými tvrzeními, že střílející tlušťoch venku sám zastřelil několik lidí. Jediné správné tvrzení Váni je, že v budově zemřel starý pán. Takový pán tam byl - Alexandr Priymak 69 let. I další žena opakuje, že hořely děti. Tato žena hovoří, že všechna média šíří lži, ačkoli sama vlastně přiznala, že nebyla očitým svědkem a zprávy si našla na internetu. Ale ví, co je pravda a co ne. Za chvíli z ní ale vypadne, že hlavní problém, který s incidentem má je ten, že „média staví každého proti Rusku“. A dodává, že Rusko nechce Ukrajinu okupovat a že ten, kdo Ukrajinu okupuje, je ve skutečnosti EU a USA. Toto skutečně řekla žena v roce 2014. Pozdější události z ní tedy spolehlivě udělaly hlupáka. Chytí se tito lidé za nos a uznají, že byli totálně mimo? Nehrozí...Budou mimo dál a pořád se budou bít v prsa, že mají pravdu, i když realita sama ukazuje jejich omyl v plné nahotě. Co si o takových lidech mám myslet? Následují pak klasické bláboly, že Rusko bojuje proti fašismu. Ano, perfektně a nestranně udělané video s profesionálním nadhledem jeho autorů, které otevírá oči. To určitě. Už jen jako třešnička na dortu působí obrovská ruská vlajka na pietním místě, kde zemřeli Ukrajinci při střetech s jinými Ukrajinci. Takže pokud se (nedej Bože) u nás stane nějaká tragédie, nezapomeňte třeba belgické vlajky. Dále v dokumentu zazní, že celá akce s cílem zmasakrovat proruské obyvatelstvo, byla předem připravená. Zajímalo by mě, co konkrétně jako mělo být plánováno a z čeho to vyplývá. Když terror připravoval David Kozák, tak sám jediný bohužel zastřelil 14 lidí. Pokud by byla akce plánovaná, počet zastřelených by byl určitě řádově vyšší než 6.

Takže vlastně co jsem nabídl já a co jsem dostal? Ve svém článku jsem uvedl několik odkazů včetně dokumentu, který prezentoval záběry obou stran během střetů a přidal i rozhovory – opět obou stran. Zmínil jsem se o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a nabídl odkaz. Co jsem dostal výměnou? Dokument sestříhaný tak, aby ani na proruskou stranu nevrhl ani ten nejmenší stín, výpovědí lidí, kteří zjevně neví, o čem mluví a jejichž výpovědi jsou scestné. Chlap, který tvrdí, že byl přímo přítomen, ale jeho data nesedí, ženská, která informace čerpá z netu, ale ví, že média lžou a z okupace Ukrajiny viní EU a USA a jedním dechem říká, že Rusko nemá zájem Ukrajinu okupovat. Ale...někomu to prostě stačí. Já bych chtěl jenom vidět, jak by takoví lidé obstáli třeba u zkoušky...nebo obhajobě diplomové práce.