Jak ze sebe dezoláti zase udělali hlupáky

Tento týden se dezolátům opět tradičně nedařilo. Je to pořád jako přes kopírák. Naprosto tupé přebírání informací bez sebemenší schopnosti ověřovat si fakta.

O co jde?

Anonymní nadšenec (či skupinka nadšenců) vystupující pod jménem Thomas Paukner, což je taková jejich aktuální modla, přišel s tvrzením, že vrtulník Čestmír, na kterého se skládali (nejen) čeští občané, ve skutečnosti na Ukrajinu, kam byl původně určen, nikdy neodletěl. Což by znamenalo, že iniciativa Dárek pro Putina, která sbírku vyhlásila, je nedůvěryhodná. Nebo dokonce podvodná.

Argumenty profilu Thomas Paukner jsou nicméně, jak už to bývá, velice chabé, což nakonec došlo i osobě či osobám, které za tímto profilem stojí. Čím tedy argumentoval? Píšu v minulém čase, neboť onen příspěvek je již smazaný. No, samozřejmě příspěvek si již žije vlastním životem a spousta lehce ovlivnitelných lidí ho sdílela či překopírovala včetně minimálně jednoho politika. Paukner vychází z toho, že registrační číslo přiřazené zmiňovanému vrtulníku, odpovídá stroji, jehož výskyt byl prokazatelně postupně zaznamenán na různých místech Evropy, kdy měl například pomáhat při hašení požáru apod. Čili od doby, kdy měl být předán Ukrajině, se nacházel všude možně, jen ne na té Ukrajině, navíc stále oficiálně patří panu Jaroslavu Strnadovi, od kterého ho měla iniciativa odkoupit. A to všechno je pravda. Nicméně...stačí opravdu jen pár minut a jste schopni si dohledat, jak tomu ve skutečnosti je. A nepotřebujete k tomu žádnou asistenci pana Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina, který se k situaci již samozřejmě také vyjádřil.

Při vyhlašování veřejné sbírky na Čestmíra, použil spolek záběry vrtulníku patřícího Jaroslavu Strnadovi, který za něj požadoval přes 100 milionů. Tento vrtulník měl registrační číslo OM-BHB. Pokud začnete pátrat, jak to s tím Čestmírem opravdu je, zjistíte, že sbírka měla v určité fázi problémy a nedařilo se vybrat původně zamýšlených 100 milionů. Nato přišel návrh od samotných Ukrajinců, kteří zjistili, že v USA je k dispozici stejný a dokonce modernější stroj za 70 milionů. Proto se iniciativa soustředila na něj a začala zjišťovat, jak vrtulník dostat do Evropy. Bylo to v roce 2024, čili už v té době se schylovalo k nákupu jiného vrtulníku, než byl na oněch záběrech z propagace sbírky. V roce 2025 pak spolek nákup stroje přímo z Ameriky potvrdil. V tomto bodě je jasné, že celá Pauknerova konstrukce padá. Je to stejné jako kdybyste argumentovali ilustračním fotem u článku. A fakt k tomu člověk nepotřebuje být nějaký investigativní borec, aby na to přišel. Prostě...jen nesmí být úplně blbej.

Aby toho nebylo málo, tak se organizátor sbírky pan Ondráček rozhodl Pauknera zažalovat za pomluvu. Je možné, že profil Thomas Paukner ve skutečnosti jednal v dobré víře a sám věřil tomu, že „tady něco nehraje“. Takže nějaký trest nad rámec omluvy asi ani nelze očekávat. Panu Ondráčkovi tedy nejspíše jde buď jen o očištění jména iniciativy, ale dle mého soudu spíše asi o to, aby byla prozrazena totožnost onoho „tajemného“ Pauknera. Mně osobně tento tento člověk (či skupina) nepřijde nijak zajímavý, ale někteří lidé ze stejné strany barikády jsou jím z nějakého podivného důvodu docela posedlí. Tak snad jim to aspoň udělá radost.

Snaha očernit libovolný spolek pomáhající Ukrajině je sice všudypřítomná, ale naštěstí protistrana většinou nepatří k nejbystřejším. A ani tohle není výjimka.