Problémy zdravotnictví se opět neřeší

Dnes jsem poslouchal na ČR Plus rozhovor s Mgr. Adamem Vojtěchem, ministerstvem zdravotnictví za ANO. A bohužel mi přišlo, že zdravotnictví opět nedostalo člověka, kterého by potřebovalo. 

Ministr hraje na typickou notu ANO, kdy přizvukuje většinovým názorům ve společnosti a snaží se to nějak obhájit názory „svých“ nejmenovaných odborníků. Nosnou myšlenkou celého rozhovoru v podstatě bylo, že stávající stav se značným množství přesčasových hodin zdravotnického personálu je v pořádku a místo řešení přesčasů by bylo záhodno změnit zákon o přesčasech, aby tento stav byl legální. V podstatě považuje za vhodné zabetonování stávajícího stavu.

Skoro vůbec nezmínil hlavní problémy českého zdravotnictví, což jsou masivní byrokracie, kdy polovinu pracovní doby tráví odborný zdravotnický personál vyplňováním dokumentů vytvořených nelékařským personálem (rozuměj právníky, úředníky apod.). A to vše pod záštitou zvyšování kvality péče. V rozhovoru zaznělo, že na dorovnání stavů chybí asi 2500 lékařů a o něco více sester apod. Kdyby se jen z desetiny podařilo odbourat byrokracii, rázem by stovky lékařů, sester a dalších zdravotníků přebývaly. Jeho absurdní poznámka, že jeho známé odborné lékařské kapacity mu hlásí, že kvalitní lékaře dělá dlouhá pracovní doba (to v rozhovoru opravdu padlo), myslím nemá smysl komentovat. To možná platí u chirurga, který množstvím výkonů získá svalovou paměť a zkušenosti, ale chirurgie tvoří jen 1/3 celé medicíny v ČR. A hlavně, po 48 hodinách v nemocnici opravdu chci vidět jeho asertivní přístup k neustálému vzdělávání a osvojování si novinek v medicíně.

Stejně tak se jen okrajově dotkl podmínek následného vzdělávání a celkového systému vzdělávání lékařů v ČR. Což je ten hlavní důvod, proč mladí lékaři opouští rodnou zem, své rodiče a často i známé a vyráží do zahraničí. Byť se často jako hlavní důvod uvádí peníze, ale to je spíše jen takový bonus.

Myslí si, že peníze u nás mají lékaři dostatečné. A při pohledu na průměr se dostatečné zdát mohou. Nicméně v situaci, kdy tedy chceme motivovat mladé lékaře, aby nám tu zůstávali a neodcházeli, je docela problém, když nastupující mladý lékař má asi 25000 hrubého a 50letý lékař, který je atestovaný a má na sebe účelově napsaných asi 20 funkcí bere zhruba 5krát až 7krát tolik. Rozdíl v jejich výkonnosti totiž neodpovídá rozdílům platů. První rok by se ještě dalo pochopit, že mladý lékař je k ničemu a musí se zapracovat, ale další roky jsou to právě mladí lékaři, kteří všechno oddřou a staří jen dohlíží a občas něco vyřeší. Teď jsem trochu paušalizoval, neplatí tomu tak samozřejmě všude, ale je to dost rozšířený jev na to, aby se to řešilo, stejně jako jánabráchismus a vytváření rodinných klanů, které si přihrávají peníze.

Třešničkou na dortu bylo, že když tedy stávající stav nelze podle ministra řešit, je řešením přijímání zahraničních lékařů (a to zjevně především z Ukrajiny). A my ho ideálně podpoříme tím, že jim zjednodušíme akreditační zkoušky, aby u nás mohli pracovat... Opravdu se někomu zdá takový přístup jako dobrá cesta?

Na závěr bych chtěl podotknout, že nejsem členem žádné politické strany a nejsem ani lékař, a že mi opravdu nesejde na tom, jestli je ministr z ANO nebo z ODS (jejímž členem donedávna tento ministr byl) či z ČSSD. Pokud mi přijde, že někdo ve veřejné funkci dělá svoji práci špatně, tak na to chci upozornit.