V+W jako nejznámější prvorepublikoví epidemiologové se k této problematice konečně vyjadřovali v písních pravidelně (tuto tradici kulturní fronta věrně drží dodnes). Asi nejznámější jejich hit, pojednávající o pravděpodobnosti lehkého či těžkého průběhu nemoci “Život je jen náhoda”, odkryl mnohé. Také píseň o příznacích různých virových kmenů “Ten dělá to a ten zas tohle” leccos laikům vysvětlila. A song, varující před druhou vlnou nákazy “Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní”, si měli vládní činitelé zpívat celé léto. Ostatně lockdownové dilema, zda uvést ekonomiku do krize či se promořit, dávno pěkně popsali v popěvku Peníze nebo život. Také stále platné varování seniorům před nákazou: Mary, babičku Mary, covidem zabitou vzal k sobě Manitou nikdo dodnes správně nerozšifroval. V songu “Na shledanou v lepších časech” v této době hledám jistě povzbuzení nejen já. Mládež si ovšem spíše brouká Hej rup, jsme mladí, chceme žít, a umělci a restauratéři zase Nemít chleba, nemít práci, živořit jak darebáci, zpěváci zpoza hadrových roušek pějí Baladu z hadrů. Lépe jsme dvojici V+W měli naslouchat, jo jo.
