- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna. J. A. Komenský
Vnimam to jako vy, Josefe. Stokrat denne. Ta decka na zabiti. A zas ty namitky o pausalizovani, to je opravdu univerzalni argument proti vsemu. Maji jeste jine argumenty - oni antipausalizatori? Karma jako blazen a jako vzdy!
Děcka za to nemohou. Jak jsou (ne)vychováváni, tak se chovají. Jednu by zasloužili rodiče.
V lecčem máte pravdu. Přesto - nemám rád paušalizování, a protože pracuju dlouho ve školství, chybí mi ve vašich kategoriích alespoň jedna pozitivní - pro normální, slušně vychované dítě.
Jinak si vás představuju v roli učitele a nevím, jestli se mám té představě smát, nebo se jí spíš bát :)
Byl jsem 40 let učitelem tance - dospělých i dětí. Studoval jsem na konzervatoři pedagogiku i pedagogickou psychologii u docenta Řeháka, skvělého mistra pedagogiky. Tak to nebyl vždy jen pokus-omyl. A myslím, že se mě nikdo nebál (občas možná smál). Tělesné tresty jsem nepoužíval. Když máte autoritu, není to tak zlé. A rákoskou si autoritu nevymlátíte, jen možná strach. A věřte, že i to nejslušněji vychované dítě se občas aspoň spratečkem stane. Permanentní hodňák je opravdu jen ten Mirda Dušín.
Perfektní. Nechcete si prosím vyměnit tu fotku za nějakou civilnější. Vždy mi připomenete postkatasstrofický sci-fi film s nějakým diktátorem.
Děkuji. A k té fotce: já na všech vypadám postkatastroficky, na některých i postkastrovaně. Výměna by nic nezlepšila
Co je moc, to je příliš - jak v tvrdostí - tak i v rozmazlování vlastních potomků. "Stromek se má ohýbat zamlada "- to platí stále - i v dnešní době digitální.
Uf,to jsem si početl!Máte,pane Prouzo,naprostou pravdu.Ale stalo se mi,že moje nejstarší dcera,která také,bohužel,vyznávala systém neumravňování dětí silou,mi po létech řekla,že měla poslechnout mé rady na výchovu.Že by ušetřila spoustu nervů v pozdějším věku svých synů.Shrnul bych to jedním starým sloganem - " škoda každé facky,která padne vedle!".A karma za bezva čtení!
A obdobou Mohsovy stupnice tvrdosti se stane Prouzova stupnice rodičovské změkčilosti. A žáci se namísto "diamant, korund, topaz, křemen..." budou o přestávce biflovat desetistupňovou klasifikaci "zloprcek, fracek, harant (parchant), klacek, smrad, bastard, capouch, fakan, spratek a dareba". A to je přímo námět na vybroušený vědecký grant z Bruselu.
Jéje pardon, já si přečet jenom začátek a musel jsem letět... Teď jsem si to dočet a zjistil jsem, že je to blog poměrně vážný.
Už jsem objednal pytel javorového popela.
Možná, že ten problém nebude jen v dětech, ale v "nevychovaných" rodičích, kteří se ani nepokouší svého miláčka usměrnit a vůbec neřeší, že by jeho chování snad mohlo (například v restauraci) někoho obtěžovat. Taky si vybavuji období vzdoru a zlobení našich dětí. V dopravních prostředcích jsem to řešila tak, že stačilo varování: jestli toho nenecháte, půjdeme pěšky - no a dokonce párkrát jsme i šli pěšky...
No a kde je chyba, já se vždycky držel raději pod stolem aby na mě nebylo vidět....jinak karma za čtivku