Gloria in excelsis Prouzeo!

Jinak mne ti "progresívní korporáti" moc nepřekvapují. Souvisí to s jejich zisky.

Jednak, aby mohly utěšeně narůstat, je třeba aby přibývalo zákazníků a to znamená, že někdo ty zákazníky musí rodit - a to se západní civilizaci už moc nechce, takže je nutno výkonné rodiče nových zákazníků dovážet a (alespoň na oko) podporovat.

Druhak, obyvatelstvu zhýčkanému sociálními dávkami už se moc nechce dělat podřadné práce za minimální mzdu. Takže jsou dvě možnosti: za A tu mzdu zvýšit (to by ale posunulo celou platovou pyramidu nahoru a snížilo zisky) nebo za B dovézt levnou pracovní sílu odjinud.

Čtenář nechť si rozmyslí, která možnost je pro "korporáty" výhodnější

Ano, Honzo, ten zdánlivě iracionální příklon globálních firem k progresivismu (až poturčenějšímu než Turek sám) má tyto základy. Ještě bych možná přidal třetí, managementy těchto západních firem se již léta prokousávají k šéfovským židlím vlastně jedinou cestou, toho nejmenšího odporu, odhozením individuality, hrůzou z jakéhokoli konfliktu a hájení svého přesvědčení, které by mohlo narazit, vykazování papírových (no, spíš dnes powerpointových) úspěchů bez ohledu na skutečný stav (hezky se ukázalo třeba v krizi 2008-2010). A navíc po absolvování univerzit, již léta nasáklých levičáckými a progresivistickými bludy a korektností na úrovni téměř stádní.

Jo, dobré, ale velmi nepříjemné počtení

Nejde mi do hlavy, proč ti, kteří se ohánějí liberalismem, veškerou svou činností principy liberalismu popírají. Podle mne jsou spíše bolševiky, než liberály.

Kdo jedná tak, že "Kdo nejde s námi, musí být potlačen" je přece ryzím bolševikem, i když si říká liberální demokrat.

Trefné a žel, pravdivé.

Zvláštní, paní Svobodová. Moc bych si totiž přál, aby zrovna tenhle můj článek byl mimo mísu a od první do poslední řádky vylhaný.

Vtipná ironie i smutná pravda.

Mě nepřestane fascinovat ten záhadný proces, kterým se tito novodobí totalitáři dostávají do rozhodovacích pozic v (zatím) svobodných a demokratických státech.

Jak se stane, že fanatický představitel nějaké neziskovky jde do školy hlásat dětem svoji propagandu? Jak je možné, že ho ředitel nevyžene rovnou ode dveří?

Jak je možné, že stejný fanatik má neomezený přístup do médií a jeho kritik je v nich vláčen bahnem a lživě napadán? Jak je možné, že tito lidé, kteří se jen prohlásí za hlasatele nějakého svatého názoru, předkládají právní úpravu, a ta je schvalována, předkládají agendu vládám celých států a ta je následována, ačkoli se, znovu opakuji, jedná o státy demokratické, ve kterých má rozhodovat hlas většiny a hlas těch, kdo byli zvoleni a ne těch, kteří se za někoho prohlásili?

Kdy se stalo, že jsme zdegenerovali do takové míry, že to dopouštíme?

V jedné diskusi “o stavu světa” jeden velmi vzdělaný muž a neúnavný kritik dnešních poměrů, žijící na Západě, smutně konstatoval, že když potká mladšího nebo mladého člověka, který NENÍ beznadějným progresivistou s chutí bourat kapitalistický zlořád, je to jako by potkal bílou vránu. A hned ho posiluje a chválí za tyhle “jiné oči”. A také varuje, že brzy narazí. Politici “jen” reagují na společenskou poptávku, věří-li voliči na jednorožce, budou politici tvrdit, že jednorožce denně krmí a drbají pod bradičkou a právě odhlasovali doživotní zajištění jednorožců chutnou biostravou. Že tak některé vlády připomínají Kabinet doktora Caligariho, je jen důsledkem toho všeho. Džin byl vypuštěn z lahve za revolučního potlesku a už se odvděčuje, i svým “osvoboditelům”. Jak? No tak, jak si džin vděk představuje, pane Burgete. Děkuji za názor.

Velmi dobře popsána současná situace, vtipné a bohužel výstižně pravdivé. Ale, jak to vidím, bude opět hůř ...

Rádio Jerevan hlásilo, pane Petrželko, že dobře už bylo. A já Jerevanu věřím, je to jediný naprosto objektivní, absolutně veřejnoprávní, nezávislý a spolehlivý zdroj informací. A je také pravda, že jak se ukáže, že už snad hůř být nemůže, okamžitě se to ještě zhorší. Murphyho zákony jsou mnohem lepší než směrnice EU.

To, co se děje, se příčí zdravému rozumu, ale přesto vyhrává. Kolektivní šílenství?Někdy si myslím, že ta hysterie kolem nemoci šílených krav před lety měla své opodstatnění.

Tohle virtuální modelování světa sahá až do (přinejmenším) let šedesátých (kam patří i citát z eseje Herberta Marcuseho, mimo jiné velebícího “příkladné” komunistické režimy ve Vietnamu, na Kubě a v Číně a samozřejmě revoluci proti kapitalismu. Byla to mnohaletá ideologická masírka, která Západ proměnila v ideový Sluneční stát. Nabízené ovoce bylo zabaleno do neodolatelných krycích obalů všeprostupující lásky, solidarity, míru, tolerance. Od hnutí hippies až po dnešní BLM. Teď se jen tyto sny proměňují v praxi. Vystřízlivění z revolučních ideálů je kruté, i když je vytěsňováno (včetně oné Korektnosti), jak to jen jde. Moje generace už jednou vystřízlivěla - a také to hodně bolelo, naše “protilátky” osobní zkušenosti jsou ovšem nepřenositelné. A hlavně ne tam, kde je neměli z čeho vytvořit, nedostali vakcínu všech těch Stalinů a Gottwaldů. Asi ji tedy budou muset dostat. Vypadá to na koňskou dávku.

Trefně napsáno

Děkuji.

Ach jo! Ikdyž napsané dobře, čte se to špatně. Tomuto světu přestávám rozumět. Patrně to bude věkem...

Díky, Josefe!

Není to věkem, Marie, je to tím používáním selského (zdravého, kritického...) rozumu. Už Rychlé šípy věděli, že když přistáli se sáněmi v něčem měkkém, teplém, nevoňavém, bude to asi hnůj a nikoli jiskřivě bílý sníh.

Tak ja jsem hlavne vcera udelal In nomine Pepis do Blogeris Sancti, Josefe.

Spica, ale furt nevim, proc se to vsechno deje, kdyz to takhle borci tveho formatu umeji pekne sepsout. Proc to nikdo neumi zastavit, tu debilitu???

A jak jsem zjistil, byls na Dolni Morave, ty ulicniku, coz je cca 15 km od mista meho soucasneho bydliste, a ani mi o tom nereknes! Mohli jsme se spolu svezt na bobove draze a pak o tom napsat dvojblog!

PS: I Jekota a Mekota Lives Matter

No jo, to jsme se teda v Jeseníkách setkat mohli. I jsem o tom uvažoval, mohli jsme si pokecat v té mé vysněné hospůdce pod lanovkou. Ale covid to změnil, místo hospodského povaleče jsem musel fungovat jako horský průvodce, osobní strážce i bavič mé dcery, což byl 24hodinový úvazek. Snad to vyjde napřesrok.

Pane Řezníku dík i za komentář v diskuzi k mému blogu. Nemusí člověk vždy být plně informován, ale celkový nadhled to jen málo ovlivní. Pan Prouza to popisuje excelentně. Ale je pravdou, že dnes vybočit z lajny je skoro stejné jako dřív. Jen je k tomu (naštěstí) potřeba souhlasu soudu (který může být stejně zmanipulován jako tenkrát). I když za toto nepodložené domnění nás může špicl poslat právě k tomuto soudu.